Hráči v loňském roce sáhli ještě více do svých kapes a neváhali prosázet na výherních hracích automatech téměř 50 miliard korun. Tedy o více než 4,5 procenta víc než před rokem.
Vzrostl i počet přístrojů v hernách a kasinech, a to o bezmála dva a půl tisíce. Celkově jich je přes 52 tisíc.
Po odečtení výher činily loni celkové tržby ze všech strojů zhruba 12,5 miliardy korun, z toho bylo dle zákona odvedeno přes 3,2 miliardy korun na daních.
Jan Šnajdr ze Sdružení zábavního průmyslu je přesvědčen, že počet výherních automatů roste díky zvyšujícímu se příjmu obyvatel.
"Nejvíce je to patrné ve velkých městech, kde je ekonomicky silná klientela hráčů. Zde vedle zavedených heren vznikají i nová herní či zábavní střediska. Největší nárůst automatů je u kasin a sport barů," dodal Šnajdr.
Podle primáře oddělení léčby závislosti mužů Psychiatrické léčebny Bohnice Karla Nešpora je narůstající počet hazardních automatů velmi zneklidňující.
"Na jednoho obyvatele připadalo v České republice v roce 2005 zhruba 2,5krát více hazardních automatů než v sousedním Německu. Záměrně používám pojem hazardní automat, určitě to totiž není 'výherní automat', většinou se totiž prohrává, ani to není hrací automat, protože tyto přístroje nejsou na hraní, podobně jako nejsou na hraní nevybuchlé bomby," dodává Nešpor
Města se hazardu nebrání
Obecně jsou pro města a obce polatky za výherní automaty "příjemným" přilepšením do obecní pokladny.
S tím ale tak úplně nesouhlasí tiskový mluvčí libereckého magistrátu Martin Korych. "Příjmy z automatů nejsou tak vysoké, aby se dalo mluvit o nějakém navyšování rozpočtu."
Liberec v loňském roce vybral na poplatcích spojených s výherními automaty kolem 35 milionů korun.
"Výherní automaty bereme jako součást života ve městě. Pokud je po této zábavě poptávka, bude i její nabídka. Ať už legální, nebo nelegální. To je prostě fakt, který byl v minulosti již ověřen," říká Korych.
Karel Nešpor k tomu říká: "Zisky z hazardních her jsou z velké části nelegální. Existují tvrdá data, která svědčí o tom, že hazardně v rozporu se zákonem hrají i nezletilí. Částky, které 'hodní' provozovatelé hazardních her zaplatí na daních, jsou almužničkami."
"Mluvit u patologického hráče o svobodném rozhodování je čirá utopie. Patologický hráč trpí silnou touhou po hazardní hře, která pronikavě oslabuje jeho schopnost soudně uvažovat. To platí ještě ve větší míře pro nezletilé patologické hráče, u nichž se tato porucha rozvíjí velmi rychle," uvádí Nešpor.
"Hráči jsou svéprávní lidé a svoji případnou závislost si způsobují sami. Není úkolem města ani nikoho jiného chránit svéprávné občany před důsledky jejich vlastního rozhodování či konání," říká Kortych.
Loterie a sázky: Dobrý byznys
Většinu výherních přístrojů povolily do provozu obce v rámci svých územních obvodů. Největší nabídka byla v hlavním městě, kde stálo přes sedm tisíc automatů.
Loňské výsledky celého loterijního a sázkového trhu zatím ministerstvo nezveřejnilo. V roce 2004 byly celkové tržby 84,6 miliardy korun a podíl výherních automatů převyšoval polovinu.
Podle výzkumu se zhruba třetina dospělých ve věku od 25 do 64 let aktivně účastní loterijních či sázkových her.
