Dotace poskytované fondem nebyly podle NKÚ v souladu s rozpočtovými pravidly. Navíc činnost, kterou fond vykonává, neodpovídala vždy a neodpovídá ani v současné době zápisu v obchodním rejstříku.
Půjčky pro vyplavené
Fond tak například podle úřadu v minulosti poskytoval půjčky podnikům postiženým povodněmi, ačkoli k tomu nebyl oprávněn. Navíc tak učinil předtím, než tuto podporu posvětilo vládní rozhodnutí.
V současné době zase Fond podporuje zemědělské pojištění, aniž by o této formě podpory kabinet vůbec koncepčně jednal.
Kontrola přitom již poněkolikáté zpochybňuje samotný proces založení fondu Ministerstvem zemědělství v roce 1993, neboť se tak podle úřadu stalo "bez existence právních předpisů".
A konečně, přestože již v roce 2000 stanovila vláda fondu povinnost zveřejňovat příjemce podpor v Centrální evidenci dotací, dosud se tak nestalo. "Nesplnění této povinnosti se týká téměř čtyř miliard korun," konstatuje kontrolní závěr.
Ministerstvo se brání
Ministerstvo přitom v zásadě uznává jen poslední výhradu kontrolorů. Podle něj zveřejnění dosud brání legislativní a technické komplikace, nicméně "nejpozději do 31. 3. 2006 bude možné přistoupit ke zveřejňování výše podpor u nově uzavíraných smluv".
Přestože v procesu založení Fondu nevidí ministerstvo žádné pochybení, je si "nezbytnosti znovu podrobně posoudit právní, ekonomické i věcné postavení a působnost fondu vědomo".
Návrh možných změn hodlá proto po analýze předložit resort Jana Mládka na jednání vlády.
Výhrady NKÚ k poskytování některých podpor naopak ministerstvo neuznává vůbec. Rozpor se zápisem v obchodním rejstříku vysvětluje tím, že úřad zaměňuje předmět podnikání s předmětem činnosti.
Změna statutu přijde brzy
"Poskytování podpor zemědělského pojištění není provozováno jako podnikání, tedy za účelem tvorby zisku," tvrdí ministerstvo. Fond prý ani neporušil rozpočtová pravidla, neboť postup poskytování podpor a přijímání dotací ze státního rozpočtu byl konzultován průběžně s Ministerstvem financí.
Kontrolní závěr nicméně zřejmě urychlí již dříve zamýšlenou změnu statutu fondu. Před vstupem do EU se totiž dokonce uvažovalo o jeho zrušení. Unie totiž považovala tuto formu podpory zemědělství za nepřijatelnou, především v oblasti dotací provozních úvěrů.
Zemědělci ale měli a stále mají garanční fond za jeden z nejúčinnějších nástrojů státní podpory. Funguje totiž jako velmi levná banka.
V době, kdy v Česku činily standardní úrokové sazby přes 20 procent, zemědělské úroky dosahovaly jen několika procent, protože fond úroky z úvěrů dotoval. V současné době dosahuje dotace úroků čtyři procenta, takže půjčka podnikatele v zemědělství vyjde téměř bezúročně.
Zemědělci tak prostřednictvím Fondu za dvanáct let jeho činnosti dosáhli do současné doby na úvěry se zlevněnými úroky v hodnotě zhruba 100 miliard korun.
Autor je spolupracovníkem redakce
