A bude to dvojitá premiéra. Kromě toho, že celou akci z větší části zaplatí fondy Evropské unie, poprvé se vrty budou likvidovat ve spolupráci firemního a veřejného sektoru. Dosud likvidaci vrtů financoval především stát, který na to vynakládal desítky milionů korun ročně, na uzavření všech nebezpečných sond jsou ale potřeba až miliardy korun.
Evropské peníze tak nyní pomohou zlikvidovat asi patnáct vrtů, které zůstaly po těžbě ropy a zemního plynu, jsou v Biosférické rezervaci Dolní Morava a jsou označovány za časovanou ekologickou bombu ohrožující zdroje pitné vody v lokalitě.
Nezajištěných vrtů je až 200
Peníze získala stejnojmenná obecně prospěšná společnost, kterou společně vytvořily Český svaz ochránců přírody, dominantní tuzemská těžební firma Moravské naftové doly a Lesy České republiky.
Společnost už nyní vypsala výběrové řízení na likvidaci prvních vrtů v Lužicích a Týnci, zaplatí za ně 41 milionů korun, sedmdesát pět procent peněz dá Evropská unie, deset procent Státní fond životního prostředí, zbytek pak soukromí investoři.
Infobox
JAK SE TĚŽÍ NA MORAVĚ
- Práce spojené s vyhledáváním a těžbou ropy a zemního plynu na jihu Moravy začaly na přelomu 19. a 20. století. První sondy vyhloubili těžaři například v dnešní hodonínské části Nesyt už v roce 1910.
- V této lokalitě, kde v době Československa působila společnost Nafta Gbely, je několik desítek ropných sond v hloubce asi 170 metrů pod zemí.
- Největší nebezpečí skrývají staré vrty a sondy vyhloubené před více než padesáti lety. Po druhé světové válce totiž státní podniky na jihu Moravy vyhloubily tři tisícovky průzkumných a těžebních vrtů, o jejich zabezpečení a likvidaci se nikdo příliš nestaral.
- Staré vrty jsou také v Biosférické rezervaci Dolní Morava. Ta byla vyhlášena před dvěma roky. Rozkládá se na třech stech dvaceti kilometrech čtverečních. Tvoří ji chráněná krajinná oblast Pálava u Mikulova, Lednicko-valtický areál zapsaný v roce 1997 do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO a lužní lesy v okolí Břeclavi a nedalekých Tvrdonic.
- Od roku 1999 Moravské naftové doly zlikvidovaly 65 starých vrtů a sond a provedly sanaci 9 míst po těžbě ropy. Náklady na tuto činnost přesáhly 110 miliónů korun.
Jde o náročné práce. Kromě odstranění starého potrubí se musí vrty ve velké hloubce uzavřít, zlikvidovat se musí také odkaliště, tedy zaplavené jámy v okolí vrtů. "Vyčištění a rekultivace toho území je nezbytnou podmínkou pro jeho další rozvoj," uvedl ředitel obecně prospěšné společnosti Dolní Morava Jan Vybíral.
Staré vrty a sondy po těžbě ropy, z nichž některé jsou staré i desítky let, stále představují vážný problém. Vládní studie uvádí, že na jihu Moravy je téměř dvě stě nezajištěných vrtů a padesát kališť s kontaminovanou půdou, ke kterým se nikdo nehlásí.
Ropa stále uniká
K poslednímu úniku ropy z nezajištěných vrtů došlo letos na jaře při povodních na řece Moravě. Voda se dostala asi do deseti vrtů u Hodonína. Záchranáři báňské služby proto kolem nich museli kvůli unikající ropě rozmístit norné stěny.
Ropa se díky rychlému zásahu nedostala do zdrojů pitné vody jako při povodních v roce 1997.
Ropa v Hodoníně v městské části Nesyt unikla také minulý rok, a to z osmi průzkumných sond. Znečištění půdy a vody přitom překročilo povolené normy.
Právě sondy v Nesytu budou letos likvidovat Moravské naftové doly, které mají naplánovány práce na uzavření celkem 22 sond na Hodonínsku a Břeclavsku. "Celkové náklady odhadujeme na 37 milionů korun," řekl Aktuálně.cz Dan Plovajko, ředitel komunikace skupiny KKCG, do které Moravské naftové doly patří.
Doly, které jsou na tuzemském trhu těžby zemního plynu a ropy dominantní firmou, loni zlikvidovaly čtrnáct sond a sanovaly také dno jezera u obce Moravská Nová Ves. Tam se nezajištěné vrty, o kterých nikdo nevěděl, objevily až nedávno, když tam začala těžba štěrkopísku.
Několik nebezpečí
Nezabezpečené vrty jsou nebezpečné z několika důvodů. Kromě kontaminace půdy a podzemních vod ropou z netěsných sond a vrtů může unikat také jedovatý sirovodík.
Při práci se starými vrty navíc hrozí erupce a kontaminovaná voda pak při výbuchu může vážně poškodit životní prostředí na několika stovkách metrů v okolí vrtu nebo sondy. Dokládají to příklady z Polska nebo Maďarska, kde k podobným haváriím došlo.
"Pokud by se ropné látky dostaly do spodních vod, ohrozí zdroje pitné vody nejen na Moravě, ale i v sousedním Rakousku a na Slovensku," uvedl už dříve pro časopis Profit vedoucí oddělení útlumu a restrukturalizace hornictví Ministerstva průmyslu Milan Adámek.
