Ti druzí argumentují nevhodnými klimatickými podmínkami, nízkou výkonností či výrazným narušením charakteru krajiny.

Zastánci tvrdí pravý opak a argumenty odpůrců zpochybňují. Srovnání jiných zdrojů se však spíše kloní na stranu "odporu".

Méně energie jen ze slunce

Z vyhlášky, v níž stanovuje Energetický regulační úřad pro letošní rok podmínky výroby a výkupu elektřiny z obnovitelných zdrojů, například vyplývá, že roční využití výkonu větrné elektrárny při životnosti dvacet let a návratnosti investic činí pouhých 1800 až 1900 kilowatthodin.

To je z obnovitelných zdrojů kromě využití sluneční energie nejméně.

Výkupní ceny elektřiny z větru sice u nově stavěných elektráren za poslední tři roky zhruba o čtvrtinu poklesly, to je však dáno poklesem cen zařízení, která elektřinu vyrábějí.

"Jedinečnost podmínek jednotlivých větrných elektráren je důvodem, proč nelze v žádném případě paušálně říci, zdali je oproti jiným obnovitelných zdrojům výroba elektřiny z větru dražší nebo levnější," tvrdí Jaroslav Knápek z Elektrotechnické fakulty Českého vysokého učení technického.

Z letošních výkupních cen ale vyplývá, že levněji se vykupuje elektřina z bioplynu, z většiny druhů biomasy i prostřednictvím malých vodních elektráren. V jejich případě je ale nevýhodou oproti "obřím větrníkům" výrazně vyšší vstupní investice.

Záleží na rychlosti větru

Podstatnou ekonomickou podmínkou je přitom podle vyhlášky roční průměrná rychlost větru v lokalitě větrné elektrárny ve výšce osy rotoru více než šest metrů za vteřinu.

Jenže pokud je v příslušné lokalitě po většinu roku vítr "pomalejší" a potřebného ročního průměru se dosáhne díky několika ročním vichřicím, je využitelnost takové energie nulová nebo minimální.

Podle Knápka z ČVUT jsou vhodnými lokalitami například Krušné hory nebo Jeseníky, a dále konkrétní jednotlivé lokality s příhodnými větrnými podmínkami.

"Dostatek větru ale stále ještě nestačí, důležitá je také vzdálenost elektrárny od napojení do elektrické sítě," upozorňuje Knápek.

Hluk vadí lidem i ministerstvu 

Patrně největší překážkou masivní výstavby větrných elektráren u nás je odpor laické veřejnosti. Podobně to však vidí i ministerstvo zemědělství.

"U velkých větrných stožárů vznikají zvukové rázy při otáčení lopatek, které mohou být škodlivé pro člověka i pro zvěř," říká Hugo Roldán z tiskového odboru ministerstva.

"Tyto stožáry navíc dosáhnou nejlepšího využití na otevřených návrších, kde ale jejich rozměry mohou značně narušit ráz krajiny. Tyto negativní stránky by měly být vzaty v úvahu při rozhodování o větším využívání síly větrů k výrobě energie," dodal Roldán.

Autor je spolupracovníkem redakce