Jde o druhou fázi transformace družstev. V druhé polovině 90. let totiž zakládala obchodní, akciové a další společnosti, kam převáděla použitelný majetek. Zároveň však nepřevedla své závazky vůči restituentům.

Jde o desítky miliard

Uvedené rozhodnutí otevírá podle poslance Miloslava Kučery možnost žalob takzvaných oprávněných osob (restituentů) na stát.

"Je to strašně důležité rozhodnutí. Po dobu sedmi let se totiž oprávněné osoby nemohly bránit a musely čekat na uplynutí lhůty, do kdy se s nimi měla družstva majetkově vyrovnat. Jenže pak již nebylo z čeho. Došlo tak k porušení majetkových práv a nyní je jasné, že vina státu je nepochybná," zdůrazňuje Kučera.

Objem majetku, který družstva restituentům dluží, se přitom podle Kučery odhadem pohybuje mezi 30 až 40 miliardami korun. Počet restituentů se přitom pohybuje okolo 350 tisíc.

"Jednání osob, které převáděly majetek, aniž by respektovaly nutnost vypořádat se s někdejšími vlastníky, kteří nechtěli přijmout vypořádání ve formě akcií, lze považovat za trestný čin poškozování věřitele," vysvětlil nález krajského zastupitelství Michal Pospíšil z Asociace soukromého zemědělství.

Odpovědnost? Nikdo

Stíhat vedení družstev však již v současné době nelze. V uvedeném paragrafu je totiž stanovena maximální výše trestu osmi roků a s tím koresponduje promlčecí lhůta pěti roků.

"Každopádně, zjištění Státního zastupitelstva je průlomové a potvrzuje skutečnost, že v průběhu transformace byly nezákonně připraveny o majetek statisíce lidí," konstatuje Pospíšil.

Podle stínového ministra zemědělství za ODS Jiřího Papeže začal celý případ na jaře 2005, kdy na základě zobecnění některých konkrétních případů nevypořádaných restitucí požádal  tehdejší nejvyšší státní zástupkyni Marii Benešovou o prošetření oprávněnosti převodů majetků družstev na další společnosti.

"Nebylo přece možné, aby nebyly dlouhodobě řešeny pohledávky oprávněných osob vůči družstvům, která si tehdy i dnes docela dobře žila, zatímco oprávněným osobám zbyly oči pro pláč," uvedl Papež.

Nejvyšší státní zastupitelství pak postoupilo šetření případů v konkrétním regionu na Plzeňský kraj. Ten následně znovu otevřel již uzavřený případ s uvedeným precedentním závěrem.

Rozhodnutí Krajského státního zastupitelství v Plzni je přitom podle Kučery definitivní a již nabylo právní moci. Oprávněné osoby tak mohou žalovat stát a je nepochybné, že se svými žalobami uspějí.

Hrozí i mezinárodní ostuda

A uspějí zřejmě i na mezinárodní scéně, prostřednictvím stížností na porušování vlastnických práv v Česku u Evropského soudního dvora ve Štrasburku. Tam již leží z iniciativy Kučery od loňského roku zhruba 20 pečlivě zdokumentovaných případů, kdy družstva nevydala restituentům majetek.

"Štrasburský soud sice dosud nerozhodl, protože se záležitostí zatím nezabýval, naší zemi ale tak či tak hrozí mezinárodní ostuda," konstatuje Kučera. Sám považuje využití evropské instituce za krajní řešení.

Případné rozhodnutí štrasburského soudu by přitom mělo dalekosáhlé důsledky. Pokud by totiž rozhodl ve prospěch vlastníků, a to je i na základě nálezu Krajského zastupitelství v Plzni prakticky jisté, stala by se družstva, která se majetkově nevyrovnala, oficiálními dlužníky a jako taková by ztratila nárok na jakékoli zemědělské podpory.

Družstva a jejich nástupnické organizace přitom v ČR zabezpečují více než 70 procent veškeré zemědělské produkce.

Autor je spolupracovníkem redakce