Drábkova veřejná služba je nucená práce, píše ombudsman

Tomáš Fránek
18. 10. 2012 5:30
Veřejný ochránce práv před Ústavním soudem ostře kritizuje systém veřejné služby

Brno - Veřejná služba, tedy bezplatná práce nezaměstnaných, v současné podobě porušuje právo lidí na spravedlivou odměnu za práci a přiměřené hmotné zabezpečení. Je také v rozporu se zákazem nucené práce.

K takovému závěru došel veřejný ochránce práv Pavel Varvařovský poté, co prověřil několik desítek stížností od nezaměstnaných. Už dříve ombudsman kritizoval také některé další části takzvané sociální reformy.

Systém, podle něhož musí vybraní nezaměstnaní bezplatně odpracovat určený počet hodin pro obec nebo neziskové organizace, prosadil od začátku letošního roku ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek z TOP 09.

"Můj celkový postoj k současné podobě veřejné služby je odmítavý. Jak na základě interpretace napadané právní úpravy, tak  mých dosavadních poznatků z prošetřování jednotlivých podnětů," uvádí Varvařovský ve zprávě poslancům.

Své argumenty poslal také ústavním soudcům. Ti už několik měsíců posuzují stížnost na současnou podobu veřejné služby.

Stát si ulehčil práci

Ministerstvo tvrdí, že je vše v pořádku a veřejná služba lidem pomáhá. "Jde o aktivizační a motivační opatření, směřující k obnovování či získání pracovních návyků u osob, které tyto návyky ztratily nebo u nichž hrozí jejich ztráta, která by mohla vést až k sociálnímu vyloučení," obhajuje novinku ministr Drábek.

Ombudsman ve svém stanovisku pro ústavní soudce zdůrazňuje, že stát vytvořil systém, který nespravedlivě postihuje i poctivé lidi, místo aby se zaměřil na důkladnou kontrolu lidí, kteří se dlouhodobě práci vyhýbají a zneužívají sociální systém.

"Systém postihne - a podle mých zkušeností také postihuje - osoby, jejichž jediným problémem na trhu práce je kupříkladu věk či rodičovství," píše Varvařovský.

Letos by na veřejnou službu mělo nastoupit až padesát tisíc lidí. Ze statistik úřadů práce vyplývá, že nejvíce jich pracuje na úklidových pracích.

Kdo veřejnou službu odmítne, může přijít o podporu. Za půl roku podle statistik úřadů práce nenastoupilo na veřejnou službu 7262 lidí z celkem 37 768 evidovaných. Z toho 1633 jich přineslo omluvenku od lékaře, 1086 se neomluvilo vůbec a přišlo o dávky. Zbytek odmítl ze zákonných důvodů (péče o malé dítě či o nemohoucího rodinného příslušníka).

Podle Varvařovského ale případy lidí, kteří se na něj obrátili, jednoznačně nasvědčují tomu, že praxe je jiná, než tvrdí ministr Drábek.

"Konkrétní příklady nasvědčují tomu, že takto pojatá veřejná služba by mohla porušovat právo na spravedlivou odměnu za práci a přiměřené hmotné zabezpečení, garantované Listinou základních práv a svobod, či dokonce zákaz nucené práce," uvádí Varvařovský - mimo jiné také bývalý ústavní soudce.

Naprostá nestydatost

Podle ombudsmana posílají úřady práce na veřejnou službu ty nezaměstnané, kterým by stát měl pomoci jinak - tedy starší lidi před důchodem, zdravotně postižené nebo rodiče s dětmi. A uklízet musí i lidé, kteří mají vzdělání na to, aby dělali jinou práci.

"Uchazeči se často cítí zasaženi na své lidské důstojnosti, pokud mají vykonávat například úklidové práce, a to i přes to, že by svým vzděláním mohli přispět ke kvalifikovanější práci," uvedl ombudsman ve své zprávě.

Varvařovský se tak přidal ke kritikům z řad neziskových sdružení a expertů, kterým se podoba veřejné služby nelíbí. Například bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová uvedla, že "takto konstruovaná veřejná služba je naprostá nestydatost".

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 13 minutami

Libyjský maršál Haftar odstoupil dočasně z funkce, může si tím připravovat půdu pro prezidentské volby

Polní maršál Libyjské národní armády (LNA) Chalífa Haftar oznámil, že na tři měsíce odstoupí ze své funkce. Podle agentury Reuters si tak připravil půdu k možné kandidatuře v prezidentských volbách, které se mají konat v prosinci.

Haftarovy oddíly ovládají východ Libye a velkou část jižních oblastí. LNA v prohlášení uvedla, že Haftar pověřil svého náčelníka štábu, aby na tři měsíce převzal jeho povinnosti.

Vojsko maršála Haftara v minulosti bojovalo proti jednotkám libyjské armády, která stála za vládou v Tripolisu. Samotný Haftar podporoval paralelní vládu na východě země. Loni čtrnáctiměsíční boje ukončilo příměří, které také umožnilo ustavení přechodné vlády, jež má připravit prosincové volby.

Parlamentní a prezidentské volby se mají konat 24. prosince, ale jak napsala agentura AP, jejich osud je nejistý. Volební zákon, který stanoví že kandidáti na prezidenta se musejí vzdát úřadu po dobu 90 dní před volbami, vyvolal značné neshody mezi libyjskými politiky. Jeho ratifikace vedla až k odhlasování nedůvěry vládě premiéra Muhammada Dbaíby, která bude zemi do voleb řídit jako úřadující.

Zdroj: ČTK
před 15 minutami

Fed patrně příští rok začne zvyšovat svou hlavní úrokovou sazbu

Americká centrální banka (Fed) patrně příští rok začne zvyšovat svou hlavní úrokovou sazbu. Banka to oznámila po dvoudenním zasedání svého měnového výboru. Je to dříve, než prognózovala před třemi měsíci, což agentura AP interpretuje jako známku toho, že Fed znepokojují přetrvávající vysoké inflační tlaky.

Svou klíčovou úrokovou sazbu Fed ponechal v rozpětí nula až čtvrt procenta. Šéf Fedu Jerome Powell na tiskové konferenci uvedl, že banka by mohla dokončit omezování nákupu dluhopisů do poloviny příštího roku.

Pokud se bude ekonomice dařit, začne Fed omezovat nákup dluhopisů tento rok, uvedla banka v prohlášení. Cílem nákupů dluhopisů bylo snížit úrokové sazby dlouhodobých úvěrů, aby se podpořilo půjčování a utrácení. Powell dále na tiskové konferenci uvedl, že centrální banka by mohla oznámit omezení nákupu dluhopisů už na příštím zasedání v listopadu.

Plány Fedu odrážejí přesvědčení, že se ekonomika zotavila z recese vyvolané pandemií covidu-19 natolik, že banka může brzy začít omezovat svou mimořádnou podporu. S postupným posilováním ekonomiky se také zrychlila inflace na tříleté maximum, což zvyšuje tlak na Fed, aby se měnová politika zpřísnila.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

Biden se v říjnu sejde s Macronem. Francouzský prezident také pošle svého velvyslance zpět do USA

Americký prezident Joe Biden se ve středu telefonicky spojil se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem ve snaze urovnat diplomatickou roztržku vyvolanou novým bezpečnostním paktem Američanů s Británií a Austrálií. Bílý dům a Elysejský palác následně ohlásily na konec října setkání obou prezidentů, které se má uskutečnit v Evropě. Také informovaly o Macronově rozhodnutí poslat příští týden francouzského velvyslance zpět do USA.

Francie minulý týden přistoupila k bezprecedentnímu kroku a svého ambasadora povolala ke konzultacím v reakci na nové bezpečnostní partnerství mezi USA, Británií a Austrálií, jehož součástí je poskytnutí amerických jaderných ponorek australské armádě. Austrálie zároveň oznámila odstoupení od dohody o dodávce ponorek uzavřené v roce 2016 s francouzskou firmou Naval Group a francouzská vláda v reakcích neskrývala rozhořčení.

Zdroj: ČTK
Další zprávy