Brno - "Najděte tři miliardy a dejte je Českým drahám," vzkazují vládě kraje.
3,2 miliardy korun je podle nich ztráta v regionální dopravě, kterou způsobilo vyčlenění nákladní dopravy z Českých drah v prosinci 2007. Kraje odmítají tuto částku zaplatit v rámci každoročního hrazení prokazatelných ztrát v regionální osobní dopravě. Hodlají letos zaplatit drahám jen o tolik víc, o kolik narostla inflace, zhruba o šest procent.
Po dnešním jednání Asociace krajů to oznámil její místopředseda a pardubický hejtman Radko Martínek.
"Takovou částku v žádném případě nemůžeme vyrovnat z rozpočtů krajů. Při rozpočtovém určení daní, které stanovilo příjmy krajů, se s takovým opatřením nepočítalo. Ty peníze kraje zkrátka nemají," vysvětlil požadavek Martínek. "Žádáme, aby stát uhradil tuto ztrátu a postupoval tak i v roce dalším," dodal hejtman.
ČD: Jsme stejně ztrátoví jako dřív. Ne víc
České dráhy na letošek vyčíslily ztráty v osobní regionální dopravě 8,3 miliard korun, které požadují po krajích.
Běžně jim ovšem kraje každoročně dají jen 50 - 60 % této částky. Tvrdí, že více v rozpočtech nemají. Podle ČD v žádném případě není letos částka oproti loňsku významně vyšší. A odmítají také to, že by ztráty narostly kvůli vyčlenění ČD Cargo.
"V roce 2009 očekáváme prokazatelnou ztrátu z provozu regionální osobní dopravy ve výši cca 8,3 mld. Kč. To je nárůst zhruba na úrovni inflace a růstu objemu zakázky proti roku 2008," uvedl mluvčí drah Petr Šťáhlavský.
Vyčlenění nákladní dopravy ze společnosti ČD a vytvoření společnosti ČD Cargo podle Šťáhlavského při určování výše ztrát v regionální osobní dopravě v žádném případě nehraje roli.
I dříve prý totiž ze zákona byly účetní okruhy nákladní a osobní dopravy odděleny.
"Do příjmů osobní dopravy tak nemohly být zahrnuty například tržby nákladní dopravy, což by mohlo snížit uvedenou ztrátu," tvrdí Šťáhlavský.
"Tedy, i kdyby byla nákladní a osobní doprava v jedné firmě jako v minulosti, pak by nedošlo ke snížení prokazatelné ztráty z provozu osobní regionální dopravě, nedošlo by ke snížení požadavku na úhradu a ani by nebylo možné provádět takzvané křížové financování," dodal.
Asociace krajů je ale přesvědčena, že skutečnost je jiná. "To je nepochybné, že oddělením nákladní a osobní dopravy vznikly tyto ztráty. Možná to není stoprocentní důvod, ale ten hlavní to jistě je," řekl Aktuálně.cz Martínek.
Do budoucna chce Asociace krajů vyjednat, aby do hospodaření ČD mohla nahlížet ještě ve větší míře než dnes. "Jistě už dnes dostáváme mnohem transparentnější čísla než v minulosti, ale stále je co zlepšovat," řekl Martínek.
Nahradí vlaky autobusy?
Kraje se s ČD přou o výši prokazatelných ztrát každým rokem. A dráhy chtějí každý rok o miliony víc.
Přesto jim zatím kraje platí jen kolem 50 % požadovaných sum. Například v Jihomoravském kraji chtějí letos dráhy téměř miliardu, zastupitelstvo ale z rozpočtu vyčlenilo jen asi půl miliardy korun.
Některé kraje se kvůli šetření spokojí s rušením méně vytížených spojů, další se alespoň snaží vyjednat co nejvyšší kvalitu služeb.
V Pardubickém kraji už zvažují, zda místo některých vlaků nenasadit autobusy.
"Železnice je dražší. Je tedy možné, že zůstane jen páteřní sítí hromadné dopravy a někde ji zkrátka nahradí autobusy. Tak to ostatně už dopadá tam, kde fungují integrované dopravní systémy," připustil Martínek.
Takový postup ale děsí ochránce životního prostředí. Upozorňují na to, že kromě jiného lidé přijdou s železnicí o komfort například při navazování spojů, nebo že železnice je spolehlivější například v horských oblastech.
