Praha - Pokud rodiče chtějí, aby jejich dítě jednou nemělo problém najít práci, měli by spíše než nad všeobecnými obory začít uvažovat nad průmyslovkou nebo nad řemeslem.
Právě v oblasti strojírenství, elektrotechniky a výpočetní techniky totiž podniky hlásí největší nedostatek odborníků. Mezi řemesly převažuje zájem o svářeče, nástrojáře nebo obráběče.
Vyplývá to z analýzy, kterou pro Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) zpracovala Hospodářská komora ČR. Ta provedla průzkum přímo mezi firmami, kromě toho vzala v úvahu aktuální statistická data.
Pracovní portál hlásí podobný výsledek
Jak MPO zdůrazňuje, právě absolvent průmyslové školy má nyní nejlepší šanci na uplatnění. "Po technických profesích je poptávka jak ze strany velkých firem, tak i malých a středních podniků," uvádí ministerstvo.
Že je nedostatek zaměstnanců v průmyslových oborech stále větším problémem českého pracovního trhu, potvrzuje i společnost LMC, které patří pracovní portál Jobs.cz. Ta v září informovala, že v každém desátém inzerátu firmy shánějí odborníka na IT.
Technický obor má zlaté dno
"Je paradoxní, že zatím co v naší zemi statisíce osob marně hledají uplatnění, firmy i přes aktuální ekonomické vyhlídky stále upozorňují, že zejména v technických oborech nemohou najít potřebné kvalifikované pracovníky," komentuje ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba.
Podle šetření Hospodářské komory dokonce dvě třetiny všech firem, které aktuálně shánějí posilu, uvedly, že mají zájem o lidi v technických profesích.
Že se volba tohoto zaměření vyplatí, si myslí i prezident Hospodářské komory Petr Kužel.
"Řemeslo a technické obory mají dnes zlaté dno a mladým lidem se vyplatí se těmto oborům věnovat. Pokud se budou snažit, tak uplatnění najdou," myslí si Kužel a vysvětluje, že česká ekonomika je dlouhodobě založená na průmyslu a výrobě.
Ministr chce spolupráci škol a firem
Analýza také upozorňuje, že i absolvent průmyslové školy si často odnese jiné znalosti, než jaké zaměstnavatel očekává. Jak ministerstvo uvádí, současná struktura vzdělávacího systému požadavkům firem nevyhovuje.
Školy totiž v odvětvích, kde je technologický pokrok rychlý, nestíhají upravovat studijní plány, ani nemají peníze na nejnovější zařízení a software.
Za hlavní úkol, jak nerovnováhu vyřešit, proto Kuba považuje lepší spolupráci firem a škol. "Právě úzká kooperace s podniky a větší zapojení například učňů do praxe ve firmách se vyplácí, jak ukazuje případ Německa," doplňuje Kužel.