Praha - Bankovní rada ČNB na svém čtvrtečním jednání rozhodla snížit dvoutýdenní repo sazbu o 20 bazických bodů na rekordní minimum 0,05 %.

Česká národní banka to uvedla ve své tiskové zprávě.

Lombardní sazba byla snížena o 50 bazických bodů na 0,25 % a diskontní sazba byla snížena o 5 bazických bodů na 0,05  %. Nově stanovené úrokové sazby jsou platné od 2. 11. 2012.

Naposledy ČNB uvolnila měnovou politiku 27. 9. 2012, kdy byla dvoutýdenní repo sazba snížena o 25 bazických bodů na 0,25 %.

ČNB tak předčila očekávání trhů. "Očekáváme, že ČNB dnes sníží základní sazbu na 0,1 % a znovu potvrdí svojí připravenost k intervencím proti koruně," napsal například ve čtvrtek ráno hlavní ekonom Era poštovní spořitelny Jan Bureš.

"Ke snížení sazeb na nulu brání ČNB především fakt, že některé sankce a pokuty v platné legislativě jsou navázány právě na sazby ČNB," upozornil analytik Citfin Jiří Šimek. "Tento nástroj měnové politiky je tak v podstatě vyčerpán," dodal.

Pokud bude ČNB nadále potřeba stimulovat ekonomiku, je podle analytiků banka připravena použít devizové intervence k oslabení koruny, aby tak podpořila český export. "Toto již avizovala v předešlých komentářích a pravděpodobně tento postoj zopakuje i na odpolední tiskové konferenci. Ta může být také velmi zajímavá a dál může zahýbat s kurzem české koruny," upozornil Šimek.

Hrozí Česku japonská stagnace?

"Dnešní změna se projeví hlavně na sazbách hypoték, které by mohly klesnout o desetinu procentního bodu," míní analytik Home Credit Michal Kozub.

Upozorňue však zároveň, že rozhodnutí ČNB dává "jasně najevo, že situace v ekonomice je alarmující a je potřeba ji řešit na všech frontách."

Spotřebitelská poptávka ve formě maloobchodních tržeb je stále záporná. Za prvních osm měsíců letošního roku klesly tržby obchodníků o 0,6 %. Spotřeba domácností se tedy nezvedá a táhne ekonomiku dolů. Stavebnictví se nedostalo ještě z krize roku 2009 a průmysl také zvolňuje, shrnuje analytik Home Creditu.

"To je jasné znamení pro to, že současnou situaci není možné podceňovat, jinak ekonomika může lehce padnout do dekády stagnace jako Japonsko v 90. letech," varuje Kozub.

Zlevní hypotéky a půjčky?

Repo sazba je základní měnověpolitická úroková sazba ČNB, kterou je úročena nadbytečná likvidita komerčních bank stahovaná ČNB prostřednictvím takzvaných dvoutýdenních repo tendrů.

Od sazeb ČNB se v zásadě nepřímo odvíjejí úroky půjček i zhodnocení vkladů. Nižší základní sazby obvykle vedou ke zlevnění úvěrů komerčních bank. Lidé tak zaplatí nižší úroky například u hypoték a dalších půjček, na druhou stranu se jim méně výhodně úročí vklady například na spořicím účtu.

"Otázkou je účinnost snížení již beztak velmi nízkých úrokových sazeb. Uvolnění měnové politiky se nejspíše alespoň částečně promítne do úrokových sazeb u hypoték a firemních úvěrů. Nicméně v poslední době zároveň došlo ke zpřísnění podmínek, jejichž splnění banky požadují po firmách. S tím ale měnová politika nic nezmůže, stejně jako se skepsí a opatrností domácností," komentoval předchozí rozhodnutí ČNB David Marek z Patria Finance.

Koncem září totiž národní banka také sazbu snížila na tehdejší rekord, když současně snížila lombardní sazbu o 75 bazických bodů na 0,75 procenta. Diskontní sazba byla snížena o 15 bazických bodů na 0,10 procenta.

Spíše psychologie

Bude mít další snížení sazeb, které se už tak pohybují těsně nad nulou, reálný dopad na ekonomiku? To je diskutabilní.

"Spíše se jedná o psychologii. Čtrnáctidenní repo sazba nemá přímou vazbu na reálnou cenu peněz v ekonomice. Tuto roli mají tržní sazby PRIBOR, případně pak u delších splatností ceny úrokových swapů, které určují "bezrizikovou" úrokovou míru v ekonomice," říká Lukáš Vácha, obchodní ředitel společnosti Conseq Investment Management.

"Snížením repo sazby se ČNB spíše snaží dát najevo, že se krátkodobě neobává nadměrných inflačních tlaků a tím se snaží podpořit ekonomické subjekty, aby začaly více utrácet nebo investovat," dodává Vácha.

Odlišný názor má analytik GE Money Bank Petr Gapko.„Podle mého názoru snížení sazby dopad na ekonomiku mít bude, i když jen omezený. Pokud dojde ke zvětšení rozdílu mezi sazbami ČNB a Evropské centrální banky, mohlo by to mít oslabující vliv na korunu, což by pomohlo exportérům. Zásadní obrat v chuti spotřebitelů utrácet ale nečekáme," říká.

Nula je možná

Snižovat základní sazbu může centrální banka ještě na úroveň nuly, do záporných hodnot, jak k tomu nedávno přistoupila dánská centrální banka, ale (alespoň zatím) nepůjde.

"V současné době to není možné legislativně. Na sazby ČNB jsou totiž navázány například sankční úroky v řadě smluv. To by v případě negativních sazeb znamenalo, že věřitel musí dlužníkovi „zaplatit" za to, že je dlužník ve zpoždění," vysvětluje Gapko.

Podle Váchy by pak takový krok v Česku ani nedával smysl. „Na rozdíl od většiny sazeb ostatních centrálních bank, ČNB za repo sazbu peníze příslušné splatnosti nepůjčuje, ale naopak stahuje z trhu ("ukládá"). Záporné sazby by v tomto případě neměly velký reálný význam," říká.

Jaké další možnosti, kromě snížení sazby na nulu, mají centrální bankéři k povzbuzení tuzemské ekonomiky?

"Myslím, že ČNB může po vzoru amerického FED deklarovat, že očekává takto nízké sazby po nějakou delší dobu, a tím dá opět najevo, že se ekonomika ani v dlouhém období podle názoru centrální banky bát nemusí," říká Vácha.

Zároveň ale doplňuje, že v brzké době takový postoj od ČNB neočekává. „Myslím si, že si jej nechá až na horší situaci, než je nyní," dodává Vácha.

Petr Gapko připomíná, že spotřebitelská poptávka je nejen u nás, ale i v Evropě „zamrzlá". Je tak velmi těžké ji podpořit, subjekty v ekonomice totiž mají obavy z budoucnosti a většinu nově emitovaných peněz spíše uloží, než utratí.

"ČNB může například nakupovat státní dluhopisy na sekundárním trhu, slovně intervenovat nebo intervenovat přímo na trzích proti koruně," nachází některé další možnosti centrální banky Gapko.

„Zajímavý názor, který jsem nedávno slyšel, je také zavedení jakési další základní sazby, která by byla nezávislá na současných sazbách ČNB a kterou by byl úročen delší konec výnosové křivky. Taková sazba by klidně mohla jít i do záporu," doplňuje také, že už možná nastala doba hledat nová řešení.

Historie rekordu

Ještě než do Česka bezprostředně dorazila finanční krize, vzrostla základní sazba na začátku roku 2008 na 3,75 procenta. Od té doby postupně klesala a nejdéle vydržela přes sedmnáct jednání bankovní rady ČNB na úrovni 0,75 procenta. Od 6. května 2010 tento rekord vydržel až do konce letošního června, kdy došlo ke snížení na 0,5 procenta.

Rekordně nízkou úrokovou sazbu má od letošního července stanovenu také třeba Evropská centrální banka (0,75 %). Ještě blíže k nule se pohybují centrální banky v Británii, Spojených státech, Japonsku či Švýcarsku.