Praha - Česká národní banka snížila úrokové sazby na nová historická minima. Základní úroková sazba, od které se odvíjí úroky na finančním trhu, tak klesla z 0,75 na 0,5 procenta. Pro změnu hlasovali čtyři ze sedmi členů bankovní rady.
Skončilo tím více než dvouleté období, kdy centrální banka nechávala sazby na předešlých historických minimech a během kterého se s výhledem několika měsíců většinou počítalo s jejich růstem.
Pokračující ekonomická stagnace a prohlubující se problémy v Evropě však dále oslabily domácí i zahraniční poptávku, kvůli čemuž propadl domácí HDP, a bankovní rada České národní banky tak zareagovala způsobem, který očekávali analytici - snížila sazby.
„Inflace sice zůstává díky administrativním změnám vysoká na 3,2 %, ale svůj vrchol má již za sebou a projevily se v ní z velké části změny DPH na začátku roku," zdůvodňuje, proč bankéři ČNB nepotřebují sazbami brzdit inflaci, Jiří Šimek, analytik společnosti Citfin.
Že sílí váha argumentů pro další snížení, naznačilo již květnové zasedání, na kterém pro snížení sazeb hlasovali dva členové bankovní rady z celkových sedmi, což se stalo naposledy v srpnu 2011.
Poslední změna sazeb proběhla na květnovém zasedání v roce 2010, kdy základní sazba klesla z jednoho procenta na 0,75 procenta.
“Efekt nižších úrokových sazeb má sám o sobě minimální dopad na ekonomiku. Nižší sazby ovšem rovněž přispívají ke slabosti české koruny, což je pozitivní pro exportéry a potažmo výrobce,“ komentuje změnu hlavní analytik Raiffeisenbank Michal Brožka.
Ze tří sazeb, o kterých bankovní rada rozhoduje, zůstala na předešlé úrovni jen diskontní sazba, kterou ČNB využívá k úročení přebytečné likvidity, kterou u ní banky ukládají přes noc. Tato sazba zůstala na 0,25 procentech z čistě technických důvodů, kdy některé zákony počítají penále jako její násobek. Kdyby tedy klesla na nulu, bylo by i budoucí penále z neplněných závazků nulové.
Jak již bylo řečeno, základní (repo) sazba klesla z 0,75 na 0,5 procenta a lombardní sazba, za kterou ČNB zase bankám půjčuje likviditu přes noc, klesla z 1,75 na 0,5 procenta.
Polsko proti proudu
S minimálními sazbami centrální banky není Česko ve světě výjimkou. Evropská centrální banka na konci minulého roku snížila základní sazbu na nové historické minimum ve výši jednoho procenta.
Americký FED sazby drží v intervalu nula až 0,25 procenta, ve stejném pásmu se pohybují i Švýcaři. Bank of England je na aktuální české úrovni.
Výjimku z tohoto trendu tvoří třeba Polsko, kde se sazba na začátku května zvyšovala na 4,75 procenta. Polská ekonomika totiž i kvůli investicím do fotbalového Eura roste a inflace překračuje čtyřprocentní hranici.
