Varšava - Polská centrální banka ve snaze účinněji bojovat s inflací ve středu překvapivě zvýšila úrokové sazby. Rada pro měnovou politiku zvýšila základní úrok o čtvrt procentního bodu na 4,75 procenta.
V letošním roce je to vůbec první zvýšení úrokových sazeb v rámci členských zemí Evropské unie a guvernér polské centrální banky Marek Belka nevyloučil, že k dalšímu zvýšení úroků banka sáhne i v červnu.
"Minulý měsíc jsme jasně řekli, že rada na svém příštím zasedání zváží zpřísnění měnové politiky. To bylo interpretováno jako znamení, že úrokové sazby půjdou nahoru," řekl po zasedání rady Belka. "Tak jasnou zprávu teď ale neoznamujeme. Zvážíme to, ale pravděpodobnost (dalšího zvýšení sazeb) je nižší, než jsme chtěli avizovat před měsícem," dodal.
Nadpoloviční většina analytiků v anketě agentury Reuters zvýšení úroků nečekala, i když Belka takový krok předem avizoval. Mezitím byly totiž v Polsku zveřejněny statistické údaje, které naznačily zpomalení hospodářského růstu; někteří centrální bankéři pak možnost zvýšení sazeb v takové situaci odmítli.
Ekonomika v útlumu
V březnu se růst polské průmyslové výroby nečekaně zpomalil na téměř nulovou úroveň, což naznačilo, že polská ekonomika začíná podléhat celoevropskému útlumu. Vláda předpovídá, že růst hrubého domácího produktu Polska se letos zpomalí na zhruba tři procenta z loňského tempa 4,3 procenta. Polská ekonomika je v rámci EU jediná, která během nynější krize unikla recesi.
Inflace v Polsku však zůstává na vysoké úrovni nad čtyřmi procenty, a je tak výrazně nad cílem centrální banky udržovat inflaci kolem 2,5 procenta. Belka v dubnu řekl, že kvůli zvýšené inflaci by se měly v dohledné době zvýšit úrokové sazby, které banka zvedla naposledy loni v červnu. Polsko má potíže s vyšší inflací navzdory tomu, že ekonomika slábne.
"V zásadě nakonec zvítězila frustrace z neschopnosti tak dlouho zajistit cenovou stabilitu. Rada pro měnovou politiku má snahu inflaci snížit, i když riskuje, že přidusí hospodářský růst," poznamenala analytička Thu Lan Nguyen z finančního ústavu Commerzbank.
Někteří členové rady pro měnovou politiku však po údajích o zpomalení hospodářského růstu prohlásili, že zvýšení sazeb není nutné. Poukazovali na to, že inflace se pod tlakem ochabující ekonomiky v příštích měsících sama zmírní.
Proti proudu
Polská centrální banka sáhla ke zvýšení úroků v situaci, kdy řada velkých centrálních bank ve světě naopak ekonomickou aktivitu masivně podporuje měnovou politikou. Například Evropská centrální banka na začátku roku poskytla komerčním bankám v eurozóně přes bilion eur (asi 25 bilionů korun) v podobě levných úvěrů.
Zlotý na oznámení o zvýšení sazeb vůči euru zareagoval růstem asi o 0,2 procenta, později ale zisky odevzdal. Odpoledne se euro prodávalo asi za 4,22 zlotých a vykazovalo růst skoro o 0,4 procenta. Část analytiků tvrdí, že banka možná bude nucena sazby opět snížit, pokud bude na polskou ekonomiku působit enormní tlak z eurozóny.
