Analýza - Horká data Českého statistického úřadu o tom, že ekonomika v prvním čtvrtletí poklesla o 3,4 procenta, skutečné potíže spíše zakrývají.
Svědčí o tom už matematická operace, která umožnila takové číslo vytvořit. ČSÚ totiž provedl revizi loňských čísel a mimo jiné snížil ekonomický růst za loňské první čtvrtletí o 1,1 procenta. Pokud by k revizi nedošlo, letošní propad by překročil čtyřprocentní hranici.
150 miliard nestačí
Ovšem samotný tříapůlprocentní pokles v prvním čtvrtletí přiměl banku Patria Finance korigovat výhledy ekonomiky na letošní rok směrem dolů až k pětiprocentnímu poklesu.
Jeden ze scénářů České národní banky, která počítá v prvním čtvrtletí s poklesem o 3,5 procenta, věští na celý rok zpomalení ekonomiky o 3,7 procenta.
Zdaleka největším skeptikem je exministr financí Vlastimil Tlustý, který letos čeká pád o 4-10 procent.
Při takových výhledech se stává iluzí plán současného ministra financí Eduarda Janoty, že letošní rozpočtový schodek nedosáhne 150 miliard.
"Ten schodek 150 miliard platí někde do poklesu ekonomiky kolem 2,5 procenta," řekl Janota v neděli ve sněmovně.
Pohodlný život na dluh
Případným dvousetmiliardovým schodkem zaplatí čeští daňoví poplatníci relativně snesitelný ekonomický propad letošního roku.
Údaje ČSÚ totiž ukazují, že ekonomický propad by byl v prvním čtvrtletí o 2,5 procenta hlubší, kdyby nerostla spotřeba občanů a vládních institucí.
Nejvíc podle statistiků útratu zvýšily zdravotní pojišťovny, které ve svých pojistných plánech dosud počítají s pětiprocentním ekonomickým růstem, a proto zvyšují o sedm procent očekávané příjmy i výdaje.
O tři procenta víc proti loňsku utrácejí i občané, přitom hraje značnou roli zvýšení důchodů reálně o osm procent.
Stát rozhodl i o tom, za co občané peníze utratí. O deset procent totiž vyrostly náklady na bydlení, jejichž největší část je útrata za energie.
Z jednoduchého propočtu vychází, že za běžné zboží lidé utrácejí zhruba stejně jako loni a že celý nárůst výdajů spolkne elektřina, plyn, voda a nájmy.
