Sto kilogramů přijde v Česku na 118,2 eura, což je 3333 korun, zatímco průměr evropské pětadvacítky je 146,5 eura, tedy 4131 korun.

Vyplývá to z údajů Agrární komory ČR (AK). Podle jejího prezidenta Jana Veleby ale musejí čeští zemědělci řešit podstatně více problémů, trápí je také současná dotační politika nebo chování obchodních řetězců.

Hned po volbách chce AK přednést své požadavky nové vládě. Pokud nebudou jednání úspěšná, nevylučují zemědělci ani demonstrace.

Jde o tisíce míst

Podle agrárníků by mohlo za současných podmínek přijít do roku 2013 o práci v oboru zhruba 37 tisíc lidí. Nyní jich v tomto oboru pracuje asi 137 tisíc.

To je ovšem pořád několikanásobně míň než před rokem 1989, kdy se zemědělství věnovalo přes 600 tisíc lidí, doplnil Veleba.

"Existuje celá řada studií předpokládaného vývoje českého zemědělství. Odhad, podle něhož v zemědělství ubude 37 tisíc pracovních míst, je dle našeho soudu vysoce nadhodnocený," řekl ČTK mluvčí ministerstva zemědělství Tomáš Loskot.

Za špatným stavem zemědělství je podle Veleby hlavně chování obchodních řetězců a starých členských zemí EU. Státy bývalé patnáctky vyrábějí podstatně více, než dokážou spotřebovat, a přebytky vyvážejí do zahraničí.

"Potom musejí výrobu snižovat jiní a dotýká se to samozřejmě nás," vysvětlil Veleba.

Dovoz převyšuje vývoz

Za letošní leden a únor se import drůbežího masa meziročně zvýšil o 27 procent, vývoz se naproti tomu snížil téměř o třetinu.Ceny českého kuřecího jsou o třetinu nižší než třeba v Rakousku, spotřeba ale kvůli obavě z ptačí chřipky neklesla tak výrazně jako například v Itálii, uvedl Veleba.

Agrární komora už začátkem května požádala ministra zemědělství Jana Mládka o širší pomoc pro české drůbežáře. Zatím mají dostat náhrady jen v případě, že dočasně omezí produkci masa.

Za vším hledej řetězce

Současný stav podle komory ještě zhoršují obchodní řetězce.

"Většina z nich má zahraniční majitele a státu se ještě nepodařilo zařídit, aby s námi jednali na rovinu," stěžoval si prezident. Zemědělci se obávají také toho, jak budou schopni zareagovat na změny v přidělování evropských dotací.

Na nich jsou podle Veleby stále závislejší, protože jim klesají tržby z prodeje.

"Po roce 2010, kdy má Unie změnit dotační systém, to může znamenat ještě hlubší problémy," uvedl.

Nejdůležitější je podle AK zastavit snižování výroby a najít odbyt pro přebytky obilí a dalších plodin.

"Proto chceme změnit pravidla využívání zemědělských produktů v energetice. Týká se to například biolihu, bionafty nebo bioplynu," doplnil Veleba.