Z dnes zveřejněných dat společnosti BSA vyplývá, že více než šedesát procent dotazů na legálnost softwaru, zpracovaných jejich informačním centrem, bylo iniciováno právě zaměstnanci firem. Počet takových volání se oproti loňskému roku zdvojnásobil.
Zaměstnanci se obávají, že sankce za používání nelegálního softwaru by mohly dopadnout i na ně. Právníci jim v tom dávají za pravdu.
"Pokud zaměstnanec vědomě pracuje na nelegálním softwaru, dopouští se trestného činu," uvádí advokát Zdeněk Hromádka. Jejich postup je podle něj pochopitelný a správný, protože sankce mohou být vysoké.
Zaměstnanci se mstí
Míra pirátství vykazuje v České republice mírně sestupnou tendenci. V současnosti je 40 procent všech programů v Česku nelegálních. Ztráty výrobců softwaru tak dosahují 2,7 miliard korun ročně.
Co vede zaměstnance k telefonátu do BSA? "Často je to msta propuštěných zaměstnanců, nově bývá motivem i snaha přimět zaměstnavatele zlegalizovat software, protože zaměstnanci mají strach z vlastního postihu," řekl dnes deníku Aktuálně.cz Jan Hlaváč, tiskový mluvčí BSA.
Takový strach je oprávněný. Český trestní řád neumí postihnout za nelegálnost softwaru společnost, odpovědnost hledá u jednotlivců. Na soudu pak je, aby odpovědnost za instalaci a používání dokázal.
"Pokud zaměstnanec použije nelegální software, nezáleží na tom, kdo ho nainstaloval, dopustil se přestupku a může za to být stíhán," sdělil dnes Marek Nespala z advokátní kanceláře Pejchal, Nespala a spol.
Konkurence nutí legalizovat
Vysoké ceny softwaru používaného zejména v architektuře a designu vedou podle BSA některé firmy k úsporám na jeho nákupu. To se nelíbí jejim konkurentům, kteří za programy platí až statisícové částky a stále častěji se obracejí na policii či na BSA.
S tím nesouhlasí předseda Obce architektů Oleg Haman. "S nelegálním architektonickým softwarem se setkáte maximálně u studentů pro tvorbu domácích úkolů. Neznám žádného architekta, který by si dovolil podnikat na nelegálním softwaru," hodnotil informace BSA Haman.
Pozor na potomky
Stále více nelegálního softwaru se objevuje v domácnostech. Přispívá k tomu rostoucí popularita takzvaných "peer to peer" programů. Ty zjednodušují distribuci a stahování ilegálního obsahu.
Rodiče by si měli podle Hlaváče dát pozor zejména na své ratolesti. Jejich počítačové znalosti totiž často přesahují znalosti rodičů a děti čile stahují hry, filmy a programy.
"Pokud by do domácnosti vtrhla softwarová policie, může to rodiče nezvedeného synka stát i mnoho milionů korun," dodává Hlaváč. Pokud totiž nejen stahoval, ale i sdílel, podílel se tím na distribuci, která je velmi přísně trestaná.
