Praha, Kolín - Nadnárodní továrna za jednu a půl miliardy korun. Obrat padesát miliard. Tři a půl tisíce zaměstnanců - a jejich lídr? Drobná šestadvacetiletá odborářka Klára Bečová.
"Jsme živitelé rodin, potřebujeme jít na mateřskou, máme hypotéky. Je dobře, že k nám poslední dobou vstupují hlavně mladí, kteří odborům většinou moc nevěří," uvažuje předsedkyně odborové organizace svazu KOVO v kolínské automobilce TPCA.
Tvář českých odborů jakoby se měnila. Z postaršího "bafuňáře" zavřeného v odborové centrále na profesionálního rádce, který pomáhá přímo na místě. S běžnými pracovně právními problémy, nebo jako teď s vážnými životními situacemi při propouštění.
Od ideologie k praxi
Vláda jakoby si však tichou proměnu části odborů "od ideologie k praxi" zatím neuvědomovala. Poté, co premiér Topolánek vloni pozurážel odboráře kvůli zaměstnaneckým stravenkám, vzbudil naopak na předposledním jednání tripartity naději, když s nimi jednal vstřícně a nabídl spolupráci v protikrizových týmech.
"Výsledek byl ale přesně opačný. Vláda s námi nic nekonzultovala a na další tripartitě jsme dostali třicetistránkové podklady až na jednání," řekl předák odborového svazu KOVO Josef Středula.
Fakta
Výhody odborů:
- Hromadné propouštění se musí projednat předem. Je pak možné ho v některých případech nahradit předčasným odchodem do důchodu nebo propuštěním jen jednoho z manželů, pokud ve firmě pracují oba
- Pokud zůstanou lidé doma, protože pro ně nemá zaměstnavatel práci, berou jen 60 procent platu. Odborům se ale místy podaří vyjednat větší částka
- Mohou vyjednat přeřazení na jinou pozici, pokud ta stávající pracovníkovi z vážných důvodů nevyhovuje
- Dříve se Česku "poptávka" po odborech omezovala prakticky výhradně na zvyšování platů. Teď podobně jako v západní Evropě stále více odbory pracují na zlepšení podmínek pro "spokojenost a dobrý výkon"
Odborářská základna se od devadesátých let vytrvale tenčila. "Lidé byli zčásti zklamaní, že jim odbory nedokázaly udržet místa při restrukturalizaci průmyslu. Členství v odborech bylo taky vnímáno jako povinnost, která najednou skončila," uvažuje o příčinách odlivu členské základny předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Milan Štěch.
Například podle časopisu Respekt "zchudla" členská základna z milionu odborářů na polovinu.
Poslední dobou ale zase členů přibýbá. "Za posledních pět let máme 100 nových odborových organizací a 50 tisíc nových členů. Z toho 12 tisíc jen v roce 2007. Letos v lednu nám přibyly dvě organizace a další se hlásí," tvrdí Středula.
Od stolů zpátky do fabrik
Tenhle zájem podle něj nespadl z nebe. "Přes polovinu z našich devadesáti zaměstnanců pracuje přímo v terénu. Lidem jsou k dispozici vysokoškolsky vzdělaní ekonomové, bezpečáci, kolektivní vyjednavači," jmenuje Středula.
O tom, co bude s odbory dál, se předákům příliš spekulovat nechce. Podle Štěcha by jim mohlo nahrát, že se někteří zaměstnavatelé snaží zneužívat krize a připravit tak zaměstnance o jejich výhody. "Může se však také dostavit podobné zklamání a odliv jako v 90. letech. Pracovní místa dnes totiž lidem nezajistí odbory, manažeři ani politici," uvažuje Štěch.
Fungování odborů se přesto mění. "Úspěšný model je ten terénní," naznačuje Středula. A právě tenhle model je teď na vzestupu. "V lednu jsme otevřeli 33 bezplatných poraden v celém Česku," jmenuje mluvčí českých a moravských odborářů Jana Kašparová.
"Terénní model" má podle Středuly výhody. "Máme informace z první ruky. Víme věci, které se ve statistikách projeví za čtyři měsíce. Když na podzim vláda prohlašovala, jak se nám krize vyhne, říkali jsme, že to není pravda. Nikdo nám nevěřil," vzpomíná Středula.
