Praha - Dostávali jste výplatu pravidelně třeba mezi 8. a 12. dnem v měsíci, ale tentokrát vám ještě nic nepřišlo?
V některých případech vám zaměstnavatel může poslat peníze až na konci měsíce. Přesto neváhejte a už teď se zajímejte, co je důvodem zpoždění. Jestliže byl totiž na firmu podán insolvenční návrh, můžete promeškat důležitý termín!
Nejpozději do konce měsíce
Výplatní termín byste měli mít stanovený v pracovní smlouvě, kolektivní smlouvě, mzdovém výměru nebo jiném dokumentu. Podle zákoníku práce je mzda splatná po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém na ni zaměstnanci vzniklo právo. Například jde-li o mzdu za práci v lednu, musí ji firma vyplatit do konce února.
Praktické rady
Výplatní termín bývá uveden v pracovní smlouvě, mzdovém výměru, dohodě s odbory nebo jiném dokumentu. Každopádně musíte dostat zaplaceno nejpozději do konce následujícího kalendářního měsíce (tedy do konce února, jde-li o mzdu za leden).
Zjistěte si, jestli byl na vašeho zaměstnavatele podán insolvenční návrh. Od jeho podání máte totiž jenom měsíc na přihlášení svých mzdových nároků u úřadu práce.
Uplynulo-li od splatnosti mzdy 15 dnů, můžete podat okamžitou výpověď. Pokud firma přežije, musí vám vedle mzdy a úroků zaplatit také odstupné.
Ochranu zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele upravuje zákon č. 118/2000 Sb.
Pokud firma nevyplatí mzdu celou, přestože na ni máte nárok, posuzuje se to stejně, jako kdyby ji nevyplatila vůbec. Nejdříve se ale podívejte, zda skutečně neměla důvod pro krácení mzdy.
Ani když zaměstnavatel stanoví konkrétní termín, nemůže vás tím připravit o nárok podle zákoníku. „Firma tedy může splatnost mzdy zkrátit a určit dřívější termín než poslední den následujícího měsíce. Nikoliv však jednostranně prodloužit - třeba že by mzdu za leden vyplatila až v březnu," říká podnikový právník Zdeněk Bauer.
Výjimka je možná u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Jestliže byla sjednána jednorázová splatnost odměny až po provedení celého pracovního úkolu, vyplatí ji zaměstnavatel v nejbližším výplatním termínu po dokončení a odevzdání práce.
Po patnácti dnech výpověď
Přestože ve vašem případě je možná na výplatu čas až do konce měsíce, nejpozději týden po dříve běžném termínu se začněte zajímat, kde je zpoždění.
Stačí neformální dotaz u nadřízeného nebo v účtárně. „Nedostanete-li uspokojivou odpověď ústně, pošlete firmě doporučený dopis. Oznamte, že vám zatím nepřišla mzda a že žádáte o uvedení důvodu," dodává poradce Jaroslav Novotný, specializující se na malé a střední firmy.
Jestliže nedostanete peníze do 15 dnů po uplynutí termínu splatnosti, můžete podat okamžitou výpověď. Oproti běžné výpovědi nemusíte dodržovat žádnou výpovědní lhůtu - teoreticky tak lze hned další den nastoupit do nového zaměstnání. Navíc vám dosavadní zaměstnavatel musí vyplatit nejen dlužnou mzdu, ale také úroky z prodlení. Máte nárok dokonce i na odstupné (další tři měsíční mzdy) - to je opět příjemný rozdíl oproti situaci, kdy byste dali výpověď za normálních okolností.
Pochopitelně záleží na finanční situaci vaší firmy. Když krachuje, těžko z ní dostanete samotnou výplatu, natož odstupné. „Jestli jste z menšího města a nechce se vám stěhovat za prací, bude možná vhodnější nějak vašemu zaměstnavateli pomoci. Tedy pokud je pro vás lepší dočasně dostávat nižší mzdu nebo třeba i pracovat zadarmo, než přijít o práci úplně," říká Novotný. Když pak vaše firma skutečně vstane z mrtvých, vyplatí se mít vaši předchozí toleranci písemně zdokumentovanou.
Pozor na insolvenční návrh
Jestliže vám zaměstnavatel nezaplatil mzdu do dne splatnosti (tedy nejpozději do konce následujícího měsíce), můžete na něj podat insolvenční návrh. Potřebujete k tomu ještě alespoň jednu další fyzickou nebo právnickou osobu - může to být váš kolega, kterému také nepřišla včas výplata, nebo třeba odběratel, kterému firma nezaplatila.
Předtím si ale zjistěte, zda už na vaši firmu nepodal insolvenční návrh někdo jiný. V takovém případě vám totiž běží měsíční lhůta pro přihlášení vašeho mzdového nároku. Potřebnou informaci zjistíte v insolvenčním rejstříku ministerstva spravedlnosti nebo také na webu ministerstva práce a sociálních věcí (jde prakticky o totožné údaje).
Co se stane, když se nepřihlásíte do jednoho měsíce od podání insolvenčního návrhu? Mzdový nárok vám sice nepropadne, budete se však o něj muset přihlásit u soudu. To je přinejmenším delší a komplikovanější cesta.
| Čtěte více k tomuto tématu: Máte mzdový výměr? Snadno můžete přijít o peníze Kdy vám firma může snížit mzdu a jak se bránit Výpověď z práce musí mít důvod, radí expertka online |
Pomůže úřad práce
Zmíněné údaje ale nemusíte hledat sami. Můžete se obrátit na kterýkoliv úřad práce (ne nutně podle sídla zaměstnavatele). Ten zjistí, jestli už byl insolvenční návrh podán, případně vám pomůže s jeho vyplněním. Na úřadě práce můžete odevzdat také formulář nazvaný Žádost o uspokojení mzdových nároků.
Zaměstnavatel vám však musí potvrdit jiný důležitý formulář nazvaný Doložení mzdových nároků zaměstnance. Zbývá jen doufat, že bude spolupracovat. Jestliže totiž potvrdí, kolik vám dluží, můžete tuto částku dostat od státu. V opačném případě vám úřad práce proplatí jenom minimální mzdu. V každém případě za vás úřad (stát) zaplatí zdravotní a sociální pojištění.
Touto formou můžete od úřadu práce dostat maximálně 32 538 korun měsíčně, a to nejdéle za tři kalendářní měsíce. Více než tři mzdy od něj tedy nezískáte. Pro přesnost dodejme, že uvedená měsíční hranice platí do konce letošního dubna, pak by se měla opět mírně zvýšit, jelikož je odvozena od růstu průměrné mzdy v Česku.
Případný rozdíl mezi vaší skutečnou mzdou a částkou, vyplacenou úřadem práce, pak můžete nárokovat ještě v insolvenčním řízení. Tam ale na zaplacení dluhů většinou čekají i další firmy nebo banky, kterým váš zaměstnavatel dluží.
| Čtěte více k tomuto tématu: Máte mzdový výměr? Snadno můžete přijít o peníze Kdy vám firma může snížit mzdu a jak se bránit Výpověď z práce musí mít důvod, radí expertka online |
