Mistelbach/Vídeň - Je to začarovaný kruh. Bez pracovníků z ciziny se Rakušané neobejdou, ale fakt, že už od 1. května budou moci Češi v alpské zemi pracovat bez omezení, žádné nadšení nebudí.
Otevření pracovního trhu bere Rakousko o něco klidněji, než když padly hraniční kontroly. "To vypukla opravdu hysterie, mluvilo se o nájezdech zlodějů z Česka a Slovenska," popisuje Petr Synek, dělník, který si tu vydělává už roky.
Ostražitost si Rakušané zachovávají i přesto, že se od začátku nedá čekat žádný hromadný úprk Čechů a Moravanů za prací přes hranice.
Renomovaný vídeňský ústav pro výzkum hospodářství WIFO odhaduje, že za výdělkem dorazí 11 až 16 tisíc Čechů, Slováků nebo Maďarů.
To není žádný skok vzhledem k tomu, že jich až dosud ročně do Rakouska putovalo za prací kolem devíti tisíc.
Lidé v pohraničí přesto přiznávají, že i když levnější pracovní sílu země potřebuje, jejich obavy to nijak nemírní.
"Povede to k tomu, že dělníci z Česka tu budou dělat za minimální mzdu a pro naše lidi práce nebude. Je to špatné rozhodnutí, měli jsme si svůj trh chránit dál," říká na náměstí v Mistelbachu důchodce Hans Pohl.
Takový názor je slyšet zejména od starších lidí. "Bojím se toho, i když jsou opravdu obory, kde už Rakušané pracovat nechtějí. Ale nějaké omezení bych určitě zachovala dál," dodává Christiane Grafová na jednom z vídeňských předměstí u rozestavěného domu.
Z lešení přitom zní čeština i slovenština. "Jezdíme sem už déle, práce je dost. Rakušané se ale na nás pořád dívají skrz prsty, nacionalistické strany pořád vyvolávají staré duchy," vysvětluje Petr Synek.
Rakouští podnikatelé, kteří si dělníky z okolních chudších zemí najímají, se ale nechovají nijak výrazně lépe než jejich čeští kolegové.
"Jsme živnostníci, nemáme nárok na dovolenou, vánoční a další odměny, které berou Rakušané, nebo přesčasy nikoho nezajímají. Padáka můžete dostat hned. Ale platy jsou tu rozhodně lepší," dodává další ze zednické party Karol Mužík.
Zákon zaručí "rakouské" platy
Rakušané navíc nelenili a od 1. května připravili speciální zákon. Ten nařizuje zahraničním firmám přísná pravidla i výši platů pro zaměstnance.
Podle zákona musí české, slovenské i kterékoli jiné zahraniční firmy, které vyšlou svoje zaměstnance pracovat do Rakouska, zaplatit svoje lidi taky rakouským platem.
"Zákon nemá za cíl nic jiného než zaručit třeba právě slovenským zaměstnancům, aby v Rakousku byli zaplacení stejně dobře jako domácí a aby měli stejné postavení," uvedla Ingrid Nowotny z vídeňského ministerstva práce a sociálních věcí.
Proti zákonu už ostře vystoupila slovenská vláda, podle které jde o další bariéru proti zahraničním dělníkům, českým úřadům rakouské opatření nevadí.
Firmy: Češi pracují dobře
Majitelé firem příchod lidí z Česka povětšinou vítají. Netrpělivě čekají hlavně na kvalifikované pracovníky - podle studie největšího rakouského poskytovatele personálních služeb, společnosti Trenkwalder, počítají dvě třetiny podniků spíše s výhodami, které jim přinese otevření.
"Já jsem jenom rád, kvalifikovaných lidí je tu málo. A Češi a Slováci pracují dobře, jsou to odborníci," říká majitel menší elektrotechnické firmy Dieter Hofer.
Rakouské úřady se navíc snaží vysvětlovat lidem, že se žádný hromadný exodus na rakouský pracovní trh konat nebude.
"Po 30. dubnu 2011 lze z těchto tří zemí očekávat příchod dodatečných asi 11 500 až 16 500 lidí na rakouský pracovní trh ročně. Většinou půjde o odborně kvalifikované pracovníky," cituje agentura APA ze studie ústavu WIFO. Přicházet chtějí podle průzkumu jen na čas a se stoupající životní úrovní v jejich domovských zemích bude jejich počet trvale klesat.
A lidé se do Rakouska stěhovat nechtějí. O práci v Rakousku stojí hlavně lidé z oblastí při jeho hranicích. To by jim umožnilo za prací dojíždět jako takzvaní pendleři. "Celkem tak lze v Rakousku počítat typologicky spíše s pendlery než s přistěhovalci za prací," uvedl institut WIFO.
