Platební morálka českých firem se sice postupně zlepšuje, ale stále platí, že po Portugalsku je Česká republika v tomto ohledu druhou nejhorší zemí.

Vyplývá to z výsledků nejnovějšího průzkumu platebních rizik ve 22 evropských zemích, který zveřejnila inkasní společnost Intrum Justitia, leader českého trhu v oblasti správy, vymáhání a odkupu pohledávek.

Podle analytika Petra Sklenáře z Atlantik FT se špatná platební morálka projevuje jako efekt "sněhové koule".

"Pokud se jedna firma dostane do ekonomických problémů a přestane platit svým obchodním partnerům, tak se kvůli extrémě pomalému soudnictví přeneseně dostává do druhotné platební neschopnosti řada dalších firem," řekl pro Aktuálně.cz Sklenář.

Česko a Irsko. Nebe a dudy

Při finančních problémech firmy se obvykle vyhlašuje konkurz. Bohužel v České republice je doba konkurzu devět let a je bezpečně nejdelší v celé EU. Obvykle končí likvidací firmy.

Naopak napříkad v Irsku konkurz trvá v průměru pět měsíců a firma po konkurzu obvykle pokračuje v činnosti. V tomto případě plní konkurz funkci očistce ekonomického prostředí od finančního problému v zárodku, snaží se minimalizovat celkové ztráty a nevede k likvidaci firmy.

Podle generálního ředitele Intrum Justitia ČR Ivo Klimeše se české firmy dobrovolně ochuzují.

"Ztráta z platebního styku, či jinými slovy míra neprovedených plateb, v tuzemsku přesahuje už třetí rok tři procenta a snižuje podnikům, podnikatelům i státu výnosy z růstu ekonomiky," říká Klimeš.

České firmy podle něj vykazují jedny z nejvyšších platebních ztrát v Evropské unii a potřebují optimalizaci svých současných postupů správy úvěrů.

Změny jsou nutné a urgentní

Sklenář je přesvědčen, že nápravu lze provést reformou soudnictví a především úpadkového zákonodárství, první kroky v tomto ohledu provedl bývalý vicepremier Martin Jahn, do jisté míry kultivací prostředí díky obchodováním se zahraničím.

"Zlepšení také jistě přinese další zaměření se firem na práci s pohledávkami a závazky, spolupráce s firmami zabývajícími se insolvencí, factoring a udělování bonity," dodal Sklenář.

Platební morálka také souvisí s všeobecnou kulturou podnikatelského prostředí. V západní Evropě vykazují nejlepší platební morálku firmy v Německu, Rakousku a Skandinávii

Naopak na druhé straně stojí firmy z Itálie nebo zemí Pyrenejského poloostrova.

Tyto země zůstávají v ukazateli ztrát z platebního styku zřetelně nad průměrem celé Evropy, který činí 1,9 procenta.

Faktury - žádný spěch

Průměrná splatnost pohledávek v Česku, tedy doba, po kterou podniky čekají na své vydělané peníze, je na úrovni 46,9 dne. Faktury si podniky a podnikatelé vzájemně platí se zpožděním v průměru okolo 23 dní.

Evropský průměr je necelých 17 dní.

Celkem 59 procent všech pohledávek, tedy o 14 procentních bodů více než průměrně v Evropě, je po splatnosti.

Podíl vážně zastaralých pohledávek, tedy těch, které jsou starší než 90 dní, je 13,5 procenta. To jsou podle průzkumu Intrum Justitia nelichotivá čísla. Negativním jevem tuzemské ekonomiky zůstává skutečnost, že tuzemské podniky jsou ke svým dlužníkům přes míru tolerantní.

Platit znamená být důvěryhodný

"Firmy už skutečně budou muset sáhnout k opatřením. Mimo jiné proto, že od začátku roku 2007 se v EU změní pravidla hodnocení úvěrových rizik a zjišťování kapitálové přiměřenosti bank.

Foto: Aktuálně.cz

"To povede k posunu úvěrových rizik na dodavatele zboží a služeb," upozornil Klimeš.

Vysvětlil, že nový tlak bank na bonitu firem a jejich morálku při splácení úvěrů bude vyvolávat tendenci platit přednostně bankám a nikoli dodavatelům.

Postižení dodavatelé budou sami platit pozdě a současně se stanou z pohledu bank rizikovějšími partnery, což jim zdraží čerpané úvěry.

"Dobrý obchodní partner se chlubí, že plní svoje závazky včas. O úvěr se mu žádá rozhodně lépe. Naopak firma, jež se opožďuje v platbách, ztrácí důvěru svých potenciálních partnerů," dodal Slenář.