To vše je ambicí projektu výstavby bioplynových stanic plošně na území ČR.
Síť stanic hodlá ve spolupráci se zemědělci vytvořit společnost RENERGY. Podle jejího představitele Jiřího Šťastného mají přitom podnikatelé v zemědělství jednak možnost se na výstavbě bioplynových stanic finančně podílet, nebo také "nemusí dát do výstavby ani korunu".
Bioplynem na evropskou byrokracii
Každopádně ale musí dodávat do bioplynových stanic surovinu, což je ale v praxi odpad ze zemědělské produkce, o který by se museli stejně postarat.
"V zemědělské výrobě bude prostřednictvím evropské legislativy nakládání s kejdou, hnojem či odpadem z rostlinné výroby stále více regulováno, a pro zemědělce bude znamenat dodržení těchto předpisů nemalé náklady," tvrdí Šťastný.
"Bioplynové stanice tento problém řeší za ně, navíc kromě výroby energie je výstupem z bioplynových stanic kvalitní hnojivo. Dobrá firma je schopná k produkovanému hnojivu dodat také detailní chemický rozbor, takže zemědělec ví, na co a v jakém množství takové hnojivo použít," dodal.
Optimálním partnerem pro stanice společnosti je podle jeho slov zemědělský podnik zaměřený na živočišnou výrobu s kapacitou zhruba 1000 kusů hovězího dobytka.
Protože ale takových podniků v ČR není mnoho, počítá nabídka na spolupráci i s uskupením několika farmářů jednotlivě chovajících například 200 kusů dobytka ve spádové oblasti zhruba 30 kilometrů. Součástí "potravy" pro bioplynovou stanici může být odpad z živočišné i rostlinné výroby.
Dosud byla základní surovinou pro výrobu bioplynu především hovězí a prasečí kejda. Produkce bioplynu z nich ale není vysoká, proto je třeba doplnit tyto suroviny dalšími komponenty.
Řešení i pro obce
I proto je výstavba bioplynových stanic vhodná kromě zemědělských podniků i pro obce, které mají problém například s likvidací trávy sekané na obecních pozemcích. Stanice zpracují i odpad při výrobě vína nebo piva z místních pivovarů.
Právě obce jsou tak dalšími potenciálními partnery společnosti RENERGY. K výstavbě bioplynových stanic je totiž mimo jiné zapotřebí pozemek, což je jedna z forem vkladů obcí nebo zemědělců do projektů těchto stanic.
Bioplyn přitom považuje za perspektivní alternativní zdroj energie pro venkov celá řada odborníků. Šance na jeho rostoucí uplatnění vidí například poradce ministra zemědělství z vídeňského institutu pro mezinárodní ekonomické studie (WIIW) Zdeněk Lukas.
Jako optimální zdroj pro energetickou soběstačnost farem i celých obcí vidí bioplyn také stínový ministr zemědělství za Stranu zelených Tomáš Zídek, stejně jako lídr lidovců Miroslav Kalousek.
Výstavba jedné bioplynové stanice vyjde přitom podle Šťastného na 30 až 50 milionů korun, průměrná návratnost investice je zhruba deset let. Na základě cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu byla letos výkupní cena elektrické energie vyrobené z bioplynu na bioplynových stanicích zvýšena na 2,98 koruny za jednu kWh.
To již dává předpoklady k ekonomické efektivitě, zvláště, když podle úřadu je cena garantována na 15 let provozu zařízení.
Autor je spolupracovníkem redakce
