Praha - Pět největších tuzemských bank vydělalo v minulém roce 45,2 miliardy korun - o čtvrtinu víc než před rokem. Ale na českého rekordmana, energetický kolos ČEZ, stejně nestačí. Výroba a prodej elektřiny mu vynesl ještě o pět miliard více než pětici bank obchodování s penězi.
Velké tuzemské banky však v roce ekonomické krize vykázaly stabilní výsledky, což nemohou ani zdaleka říci jejich mateřské firmy v zahraničí.
Například česká Raiffeisenbank, která výsledky oznámila jako poslední z velké pětice, zvýšila čistý zisk o 42 procent na 1,99 miliardy. Loňský rok tak pro ni byl nejúspěšnější.
Naproti tomu rakouský finanční ústav Raiffeisen International potvrdil propad loňského čistého zisku o 78 procent. Banka musela přiznat, že intenzivně jedná o sloučení s mateřskou společností RZB, z čehož ale mají investoři obavy. Od první zmínky, že by se mohly oba ústavy spojit, akcie Raiffeisen prudce oslabily.
To, že české banky jsou v dobré kondici a že ustojí turbulence na trzích bez potíží, celou dobu avizovala i centrální banka, která má dohled nad trhem na starosti. "Potvrdila se očekávání, že naše banky krizi přežijí bez větších šrámů. Stejně jako před rokem lze i nyní říci, že český bankovní trh je stabilní a relativně zdravý," uvedl pro agenturu ČTK analytik společnosti Cyrrus Marek Hatlapatka.
Tuzemské banky těžily především ze dvou faktorů: šetřily na nákladech a mají vysoké úrokové marže. V roce 2009 však zaznamenaly menší zisky z poplatků - aktivita jejich klientů totiž poklesla a s ní i bankovní výnosy.
Nejlépe si loni vedla ČSOB, která meziročně zvýšila konsolidovaný čistý zisk na rekordních 17,4 miliardy korun, což je vůbec nejvyšší zisk v historii českého bankovního sektoru.
Vůbec nejziskovější tuzemskou firmou je ovšem bezkonkurenčně ČEZ, který poprvé v historii překonal hranici 50 miliard korun čistého zisku.
Stejně jako elektrárenská firma ale také banky předpokládají, že v dalším roce (2010) bude pro ně obtížné zopakovat tak dobrá čísla. Pro ČEZ jsou špatným znamením klesající ceny elektřiny, pro banky růst nezaměstnanosti a s ním velké množství nesplácených úvěrů.
Například největší tuzemská automobilka Škoda Auto, které zisk loni klesl o 67 procent, naopak spoléhá na oživení ve svém sektoru. Nemusí totiž platit propouštěné a znovunabírané zaměstnance, navíc vloni investovala do zavedení nových produktů skoro 12 miliard korun, což letos nebude opakovat. „Ale věštit z křišťálové koule neumím," popisuje všeobecnou nejistotu generální ředitel Škoda Auto Reinhard Jung na otázku, zda předpokládá vyšší zisk automobilky v letošním roce.
