"Významně negativní vliv mělo omezení nebo uzavření provozů v průmyslu, dále pak v odvětvích obchodu, dopravy, pohostinství a ubytování," uvedl k výsledkům české ekonomiky ve sledovaném období ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.
Podle statistiků nicméně klesla hrubá přidaná hodnota (HPH) téměř ve všech odvětvích národního hospodářství.
Není to tak "tragické"
"Vzhledem k mimořádnosti situace vlastně nakonec toto číslo není zas až tak tragické, i když se jedná o historicky nejhorší výsledky tuzemské ekonomiky v její novodobé historii," podotkl k datům ČSÚ analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.
Podobný názor má ekonom společnosti Czech Fund Lukáš Kovanda. "Výsledek není až zase tak nepříznivý, jak trh předpokládal. Analytici oslovení agenturou Bloomberg totiž počítali ve střední hodnotě svých odhadů s meziročním poklesem o 12,3 procenta, zatímco v mezičtvrtletním vyjádření předpokládali propad 10,1 procenta. Koruna ovšem na výsledky bezprostředně nijak výrazně nereagovala," dodává Kovanda.
"Neobvykle široký interval předpovědí souvisel s jedinečností situace týkající se pandemie koronaviru, která z historického úhlu pohledu nemá srovnání. Ještě nikdy se totiž nestalo, aby v jednu chvíli přestala téměř zcela fungovat velká část světové ekonomiky. Na skutečnost, že preventivní opatření přijatá proti šíření koronaviru budou mít výrazné ekonomické dopady, ukázal již vývoj v prvním čtvrtletí," doplnil k tomu analytik Komerční banky Martin Gurtler.
V meziročním srovnání byl vývoj HDP ovlivněn podle ČSÚ především výrazným poklesem zahraniční poptávky, nižší spotřebou domácnosti i nižší investiční aktivitou.
Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) se pokles HDP na takové číslo očekával. Předseda vlády řekl, že příští výsledky už by měly být lepší. Z hlediska rozpočtu je optimistou, věří firmám i lidem, že budou flexibilní a situaci způsobené opatřeními proti covidu-19 se přizpůsobí.
"Je to stejně jako u Německa, samozřejmě jsme to čekali," řekl Babiš. Německá ekonomika ve druhém čtvrtletí poklesla ve srovnání s předchozími třemi měsíci o 10,1 procenta. "Já z hlediska rozpočtu jsem optimista, uvidíme, jak se s tím popasuje náš průmysl," řekl Babiš.
První znaky odrazu ode dna
Na tom, že česká ekonomika ve druhém čtvrtletí prodělala kvůli dopadům šíření koronaviru zřejmě největší propad, se shodovali i ekonomové. V konkrétních odhadech se však lišili. V meziročním vyjádření očekávali pokles HDP o 9,7 až 18 procent a mezičtvrtletně od 7,4 do 14 procent.
Aktuálně lze podle analytiků již pozorovat, že se ekonomika odráží ode dna.
"To, zdali čísla naplnila očekávání, či nikoli, lze jen těžko říct. Předpovědi jednotlivých analytiků se totiž značně lišily, když odhady meziročního poklesu ekonomiky sahaly od osmi procent do 16 procent. V tomto ohledu lze tak považovat dnešní výsledek za spíše optimistický," míní Gurtler.
Vláda kvůli koronaviru začala přijímat opatření, která měla zamezit šíření nákazy, od března. Omezila volný pohyb a cestování, sdružování, podnikání, kulturu, sport, školní výuku a další aktivity. Některé firmy kvůli tomu zavřely provoz, jiným podnikům naopak chyběli zaměstnanci třeba i kvůli uzavřeným hranicím. Od poloviny května se restrikce vzhledem k příznivé epidemiologické situaci začaly postupně uvolňovat.
Statistici uvedli, že zaměstnanost ve druhém čtvrtletí klesla proti stejnému loňskému období o 2,1 procenta, mezičvrtletně byla nižší o 1,6 procenta.
Rekordní propad se týká i celé EU
Vít Hradil k číslům ČSÚ podotkl, že ani ve srovnání s ostatními státy si česká ekonomika podle dosud zveřejněných odhadů nevede nijak špatně. "Ačkoliv byly ekonomické restrikce v tuzemsku zavedeny relativně rychle a zároveň v širokém rozsahu, škody na ekonomice se v tuto chvíli zdají být o něco menší než například v Německu či Rakousku," řekl Hradil.
Rekordní propad zaznamenala ve druhém čtvrtletí také ekonomika Evropské unie, opět zejména kvůli opatřením proti šíření koronaviru. HDP se proti předchozím třem měsícům snížil o 11,9 procenta, v meziročním srovnání propad činí 14,4 procenta. Ukázal to rychlý odhad, který v pátek zveřejnil statistický úřad Eurostat.
Výsledek je zhruba v souladu s odhady analytiků. Ekonomika eurozóny klesla proti předchozím třem měsícům o 12,1 procenta, meziročně pak o 15 procent.
