Ceny pro koncové odběratele jsou stále vyšponované, u elektřiny ve srovnání s rokem 2020 takřka na trojnásobek.
Je pravděpodobné, že ceny pod vládními stropy zůstanou a dál klesnou. Lidé z oboru však nečekají, že by domácnosti platily podobné částky jako před třemi lety. Zdražování energií začalo na burzách už před vypuknutím válečného konfliktu loni v únoru a vedle ruské agrese k němu přispívají i další věci, třeba nedostatek výrobních zdrojů v Evropě nebo vysoké ceny emisních povolenek.
Souboj o nové zákazníky v polovině ledna odstartovala společnost E.ON, o pár dní později s lepší nabídkou přišla také innogy. Klienti museli v obou případech přistoupit na fixaci, přesto E.ON hlásí stovky a innogy dokonce vyšší tisíce zájemců. Oba dodavatelé před pár dny srazili pod vládní strop také základní ceníky pro stálé zákazníky, kteří mají smlouvu na dobu neurčitou.
V minulém týdnu přišel se zlevněním elektřiny i plynu další dodavatel Centropol Energy. A v době vzniku tohoto článku mluvili o úpravě ceníků v horizontu dnů i další klíčoví prodejci elektřiny a plynu, mezi nimi ČEZ, MND či Pražská plynárenská.
Většina dodavatelů tvrdí, že zlevnění pod vládní strop jim umožnila konzervativnější nákupní strategie. Aktuálně platí, že výhodnější cenu může nabídnout dodavatel, který nákupy rozložil do delšího časového období. A na nynější období nakupoval s větším, například dvouletým předstihem.
Levnější předválečné nákupy tudíž "obrousí" loňské vysoké ceny. Uvedená strategie však nemusí být vždy výhodná. Pokud ceny na burze klesnou výrazně, dodavateli bude chvíli trvat, než to promítne do ceníků pro koncové odběratele. Brzdí ho totiž dříve nakoupené drahé energie. Navíc je to pro něj náročnější na kapitál.
Pod vlivem nejistoty
Za aktuálním poklesem cen energií na evropských burzách je hlavně mírnější zima, úspory zákazníků, vyšší výroba energie z větru v Německu, obnova provozu v odstavených francouzských jaderných elektrárnách i úspěchy v nahrazování ruských potrubních dodávek zkapalněným zemním plynem (LNG). S ohledem na blížící se konec topné sezony je velká pravděpodobnost, že ceny plynu (a současně elektřiny) budou dál klesat. Situaci by mohl naopak zkomplikovat příchod tuhých mrazů.
Michal Kulig, šéf alternativního dodavatele energií Yello, říká, že rozhodování v delším horizontu stále provází vysoká nejistota: "Ještě v průběhu letošního roku může docházet k výkyvům. Nicméně dlouhodobě předpokládáme spíše pokles cen."
A dodává, že podle toho ve firmě upravili nákupní strategii. V závěru loňského roku přibrzdili nákupy na další období a nyní běží zajišťování za nižší ceny.
Ostatní oslovení dodavatelé o něčem podobném neuvažují. "ČEZ Prodej má lety prověřenou nákupní strategii. Během jednoho roku u produktu na dobu neurčitou nakupuje na rok příští. Pokud bude současný sestupný trend velkoobchodních cen pokračovat, čeká zákazníky u tohoto produktu po konci stropů výrazné zlevnění," říká mluvčí ČEZ Roman Gazdík.
Slibuje, že firma bude ceníky pravidelně aktualizovat, pokud půjdou ceny na burzách dál dolů. "Děláme to tak vždy. Během covidu jsme zlevňovali hlavní produkty u elektřiny i u plynu," říká Gazdík.
Co promluví do cen energií
Ředitel strategie poradenské společnosti v energetice EGÚ Brno Michal Macenauer upozorňuje, že spolu s počasím bude mít vliv na vývoj cen plynu také tempo rozvoje LNG terminálů v EU a globální poptávka po této komoditě. Každý další zprovozněný terminál snižuje napětí na trhu.
Bude také záležet na tom, kolik plynu bude chtít průmysl, kde se loni výrazně snížily odběry, i na zaplněnosti zásobníků plynu na konci zimy. "Rusko už ztratilo vliv na cenotvorbu plynu, pro Evropu bude napříště rozhodující cena LNG v jihovýchodní Asii a podoba uzavřených dlouhodobých kontraktů," říká Macenauer.
Vazba ceny elektřiny na cenu plynu bude v nejbližších letech dál výrazná. "Pokud se dostaneme na cenu plynu okolo 50 eur za megawatthodinu a povolenky budou stát okolo 90 eur za MWh, bude burzovní cena elektřiny na průměrné roční úrovni okolo 130 eur za MWh," říká Macenauer.
Domácí státní strop je přitom bez započtení DPH zhruba 200 eur za MWh u elektřiny a 100 eur za MWh u plynu.
Vedle zemního plynu bude podle Macenauera do cen elektřiny více promlouvat i vývoj cen povolenek, a to s ohledem na vyšší výrobu v elektrárnách na fosilní paliva. A znovu i počasí: mimo jiné záleží na tom, jak se budou točit vrtule větrných elektráren v Německu.
Kompletní článek si můžete přečíst v aktuálním vydání týdeníku Ekonom.
Kompletní vydání aktuálního čísla týdeníku Ekonom:
Názory
Události týdne
Téma čísla
- Akcie, bitcoin, nebo zlato? Investiční průvodce rokem 2023
- Akciový trh na rozcestí: Nejhorší za námi, nebo jen klid před bouří?
- Inflaci je možné porazit jen při podstoupení obrovského rizika
Rozhovor
Další témata
- Z Klause je ležák a ani Pavel nemá investiční potenciál. Mezi prezidenty vede Novotný
- Energie zlevnily. Dál rozhodne dostatek zdrojů i evropští byrokrati
- Kalhotky a trenky Made in Czech Republic? Zákazníci na to slyší stále více
- Afrika je šance pro české firmy, ty se ale nesmí bát
- Baťa vozil do Afriky boty i továrny, komunisté investiční celky a zbraně
- Do Nigérie se dá dovézt prakticky cokoliv, tamní trh je ohromný
Technologie
Právo
Auto
#datavize
