Vláda stanovila cenové stropy na 6000 korun za jednu megawatthodinu elektřiny a 3000 korun za jednu megawatthodinu plynu, v obou případech s DPH. Jedná se o plošné opatření, týká se tedy všech domácností.
Opatření začne platit až od nového roku, do výše záloh se ale vzhledem k zúčtovacím obdobím promítlo některým zákazníkům už od tohoto měsíce. "U některých domácností půjde o velmi výraznou pomoc, může jít o snížení nákladů o 30 až 40 procent," uvádí energetický expert ze společnosti EGÚ Brno Michal Macenauer.
Například innogy již tento měsíc rozeslalo nové rozpisy záloh asi 300 tisícům klientům. "Jde o zákazníky, kteří například uzavřeli smlouvy v průběhu posledních měsíců, nebo ty, kterým končí fixace, či zákazníky, kteří mají smlouvy na dobu neurčitou," popisuje mluvčí společnosti Pavel Grochál.
Lidé nemusí pro snížení plateb nic dělat, postará se o to jejich dodavatel. "Zákazníci v tuto chvíli nemusí vyvíjet žádnou aktivitu, vše se dozvědí včas a v plné míře," uvádí za Pražskou energetiku mluvčí Karel Hanzelka. Firma bude podobně jako další dodavatelé informovat o úpravě ceny v těchto dnech dopisem nebo e-mailem.
Záleží na smlouvě
Grochál uvedl, že většině odběratelů innogy se zálohy nezmění, protože mají zafixované nižší ceny pod cenovým stropem. To potvrzuje i Macenauer. "Mnohé domácnosti mají cenu silové elektřiny zafixovanou na velmi nízké úrovni a jich se stropování týkat nebude," dodává. Komu ovšem fixace skončí, ten si oproti současnému stavu naopak připlatí.
Lidé se smlouvu na dobu neurčitou bez zafixované ceny pak mohou očekávat změnu ceníku nejpozději na přelomu roku.
České domácnosti se nicméně návratu do doby před energetickou krizí nedočkají. Většina dodavatelů už totiž od nového roku začala upravovat své ceníky tak, aby jim domácnosti platily právě horní hranici zastropovaných cen.
"Vzhledem k extrémní situaci na energetických burzách v tomto roce, která se do cen energií na další rok propisuje, budeme muset ke zdražení standardních ceníků, stejně jako naše konkurence, přistoupit," potvrzuje mluvčí dodavatele E.ON Roman Šperňák.
Zdražení až k cenovému stropu
Zdražení již oznámil také ČEZ či Pražská energetika, podle níž si průměrná domácnost v hlavním městě proti současnosti připlatí nižší stovky korun měsíčně.
Ačkoliv někteří dodavatelé ceníky na příští rok ještě dávají dohromady, dá se očekávat, že cenu na úrovni stropů u elektřiny i plynu bude nakonec platit převážná část domácností.
Podle energetických expertů vzhledem k turbulentní situaci na trhu totiž dodavatelé nemají jinou možnost, než zdražovat. "Ne proto, že by zneužili cenový strop, jejich marže bude při kompenzaci jejich nákladů přísně omezena, ale jednoduše proto, že průměrná úroveň jejich nákupní ceny ještě bude růst," vysvětluje analytik ENA Jiří Gavor.
Připomíná, že dodavatelé museli nakupovat pro své zákazníky energii na rok 2023 a menší objem i na rok 2024 v časovém předstihu, tedy i v předešlém období rekordně vysokých cen. "Tedy v dobách, kdy nákupní cena byla značně nad cenovým stropem pro koncového zákazníka," podotýká Gavor.
Odborníci už v září pro Aktuálně.cz uvedli, že výši stropů na elektřinu a plyn považují za kompromis. Například podle analytičky Kateřiny Davidové z Centra pro dopravu a energetiku nejsou částky "ani příliš vysoko, ani příliš nízko".
Gavor k tomu řekl, že pokud by byl cenový strop vyšší, k domácnostem by to bylo "příliš nemilosrdné". Pokud by naopak vláda oznámila nižší částky, lidi by to podle něj mohlo demotivovat k úsporám.
Spotové ceny ve výhodě
Vládou zavedené cenové stropy platí i pro odběratele, kteří nyní za energie platí dříve kritizované spotové ceny - tedy aktuální tržní ceny, které se neustále mění. Tito lidé teď ovšem na jindy obávaných spotových produktech mohou paradoxně vydělat. Například v říjnu totiž spotová cena klesla pod strop, dodavatel v takovém případě účtuje tuto nižší cenu.
"Klienti se spotovým produktem, tedy cenou přímo navázanou na velkoobchodní trh, v období klesajících cen mají výhodu," potvrzuje Gavor.
Zastropování cen energií zatím platí na příští rok, a to s odhadovanými náklady 130 miliard korun. Ve čtvrtek premiér Petr Fiala (ODS) připustil, že vláda může nařízení prodloužit do roku 2024, bude podle něj záležet na cenovém vývoji na trzích. Zastropování se vztahuje i na OSVČ nebo malé a střední firmy či veřejné instituce.
