Mnichov/Kyjev - Havárie jaderné elektrárny Černobyl, k níž došlo před třiceti lety, má na Ukrajince dodnes finanční dopad. Podle ekonomů z německého Ifo Institutu a Katolické univerzity Eichstätt-Ingolstadt by průměrný obyvatel Ukrajiny potřeboval 183 až 243 dolarů (4372 až 5805 korun) ročně navíc, aby se cítil stejně šťastně jako před nehodou.
"Pokud byste dali Ukrajincům tyto peníze, tak by se jejich životní spokojenost vrátila na úroveň, na které by byla bez jaderné katastrofy," vysvětlil online deníku Aktuálně.cz Alexander Danzer, jeden z autorů studie nazvané The Long-Run Consequences of Chernobyl: Evidence on Subjective Well-Being, Mental Health and Welfare.
Vezmeme-li v potaz počet obyvatel Ukrajiny, jichž je přes 45 milionů, přišlo by takové dorovnání tamní ekonomiku na zhruba 8,3 až 11 miliard dolarů ročně (tedy 198 až 263 miliard korun). Tyto peníze by lidé potřebovali jako kompenzaci za strach, stres a další psychické problémy, kterými dodnes v souvislosti s Černobylem trpí.
"Nejde o to, že by lidé utrpěli nějakou skutečnou finanční ztrátu. Podle našich průzkumů je jejich kupní síla dokonce stále stejná, jde ale o horší kvalitu života," vysvětluje Danzer.
Celková roční částka by představovala 6,3 až 8,4 procenta ukrajinského hrubého domácího produktu (HDP). Pokud by vláda lidem chtěla tuto psychickou újmu nahradit, vyšlo by ji to dráž než samotná dekontaminace a likvidování následků jaderné havárie. Za to Kyjev dosud dává pět až sedm procent HDP ročně, uvádí studie.
Autoři přitom ze svého výzkumu "vyloučili" čtyři procenta Ukrajinců, kteří utrpěli přímou radiaci, a zjišťovali, jak katastrofa zasáhla běžnou populaci. A studovali přitom jen respondenty, kteří zažili i "dobu před Černobylem".
Vzrostla závislost na dávkách
Kromě zmíněných výdajů na likvidaci samotné havárie musí ukrajinská vláda kvůli Černobylu dlouhodobě dávat víc i na sociální dávky - část lidí totiž kvůli zdravotním následkům nemůže pracovat. Ročně jde o 0,5 až 0,6 procenta HDP.
Tyto peníze nelze považovat čistě za ztrátu, protože i jejich příjemci je někde utratí a podpoří tak místní ekonomiku. Stát ale zároveň přichází o příjmy, které by jinak vybral na daních. Podle expertů jde o 0,4 procenta ukrajinského HDP ročně.
"Tyto náklady u podobných katastrof uhradí obvykle daňoví poplatníci, bez ohledu na to, jestli jde o soukromou, nebo státní elektrárnu," shrnují autoři studie, podle nichž po černobylské havárii vzrostla závislost Ukrajinců na státní pomoci.
Další Ukrajinci se - například kvůli strachu z rakoviny - potýkají s depresí nebo stresem. Tyto problémy je opět omezují v práci, na což doplácí i celá ekonomika. Pokud jsou totiž zaměstnanci méně produktivní, tak se toho vyrobí méně a výsledkem je nižší hospodářský růst.
Z obilnice dovozcem
Ekonomickým následkům černobylské havárie se dlouhodobě věnuje i OSN. Její tehdejší generální tajemník Kofi Annan už na přelomu roku 1999 upozornil, že Ukrajina přišla kvůli kontaminaci o zemědělskou půdu.
"Některé oblasti patřily k nejúrodnějším v zemi a byly považovány za obilnici Sovětského svazu," uvedl Annan. Kvůli nukleární havárii je teď podle něj země na dovozu obilovin závislá. To ukazují i statistiky zahraničního obchodu s Evropskou unií, nejvýznamnějším obchodním partnerem Ukrajiny. V roce 2014 dovezla z Unie zemědělské výrobky za 4,3 miliardy eur, zatímco EU od ní koupila zboží jen za 1,9 miliardy eur.
Ukrajina je na tom navíc ekonomicky špatně i bez následků černobylské katastrofy. Kvůli konfliktu na východě země se od roku 2014 nachází v recesi - loni podle Mezinárodního měnového fondu klesl tamní HDP o 9,9 procenta, důvodem je mimo jiné ochromení průmyslové výroby ve válečných oblastech. Kvůli nedůvěře zahraničních investorů zároveň znehodnocuje ukrajinská hřivna a slabá měna vede ke zdražení dováženého zboží. V roce 2015 inflace činila 48,7 procenta, letos by to podle MMF mělo být 15,1 procenta.
