Praha - Přinejmenším každý dvacátý průkaz energetické náročnosti budov je špatně zpracovaný a neplní svou funkci.

Upozorňuje na to aliance Šance pro budovy, která sdružuje firmy prosazující energeticky úsporné stavebnictví. Podle Státní energetické inspekce je nekvalitní dokonce čtvrtina kontrolovaných průkazů.

Takzvaný energetický štítek si musí od loňského dubna nechat zpracovat majitelé rodinných domů či bytů při jejich prodeji či pronájmu. Kupec tak může být později nemile překvapen, kolik ve skutečnosti musí zaplatit za energie.

Povinnost, kterou zavedla vláda vedená Petrem Nečasem, vyplývá z evropské směrnice. Tehdejší ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba (ODS) sice chtěl tuto povinnost pro běžné občany zmírnit, nakonec ale změnu neprosadil - jednak kvůli předčasnému konci vlády, jednak kvůli závazkům vyplývajícím z členství v Evropské unii.

Stát zatím nedokáže účinně kontrolovat ani samotnou existenci průkazů, natož jejich odpovídající kvalitu. Současné vedení ministerstva průmyslu a obchodu proto dokončilo návrh novely zákona, která má státu dát silnější nástroje.

Dosud totiž neexistovala žádná souhrnná databáze, která by evidovala všechny vydané průkazy. Státní energetická inspekce navíc nemá kapacity na hlubší kontroly.

Chystaná novela mimo jiné stanoví, že energetičtí specialisté (vydavatelé štítků) musí evidovat všechny průkazy ve společné databázi. Původně zvažovaná povinnost, aby každý vydaný štítek "posílali" státu přímo majitelé nemovitostí, nakonec neprošla.

Informace o prodejích či pronájmech budou muset podle novely poskytnout státu také realitní kanceláře - nikoliv ale automaticky o všech transakcích, ale jen na vyžádání.

Novostavby se kontrole nevyhnou

Průkaz energetické náročnosti si musí podle zákona nechat zpracovat každý, kdo staví nový rodinný dům či byt, prodává starší rodinný dům či byt nebo kdo je nově pronajímá. Výjimkou jsou družstevní byty. Za chybějící průkaz hrozí pokuta od 50 do 100 tisíc korun.

Státní energetická inspekce, která hlídá dodržování povinnosti, byla dlouho benevolentní a kontroly zahájila až v posledním čtvrtletí loňského roku. Dosud stihla řádově jen desítky kontrol.

"Kontroly jsou nedostatečné," říká ředitel aliance Šance pro budovy Petr Holub. Podle něj se totiž inspekce zaměřuje zejména na samotnou existenci průkazů u starších nemovitostí, už ale nekontroluje, zda je průkaz zhotoven správně.

Státní energetická inspekce o existenci špatných průkazů ví, podle svých slov ale nemá na kontroly správnosti dostatečné kapacity. Většinu času jí totiž zaberou kontroly štítků u novostaveb, kde tato povinnost platí už od roku 2009, a existence i správnost štítku je předpokladem získání stavebního povolení.

"Počet nesprávně vypracovaných průkazů energetické náročnosti budov se u novostaveb pohybuje do jednoho procenta," říká pověřený ředitel Státní energetické inspekce Petr Holoubek s tím, že u novostaveb jsou počty průkazů jasné. Například jen loni jich inspekce prověřila 1059.

Chybí i samotná evidence

U starších domů či bytů je situace horší - už jenom proto, že stát vlastně ani neví, jaké nemovitosti má kontrolovat. Chybí totiž povinná evidence vydávaných průkazů.

Informovat o vydaných průkazech mohou energetičtí specialisté zatím jen dobrovolně. Ministerstvo průmyslu a obchodu tak ve své databázi ENEX eviduje zatím jen 68 tisíc průkazů.

"Situaci ještě ztěžují realitní kanceláře, které nechtějí zveřejnit údaje o tom, kdo je prodejce nebo pronajímatel nemovitosti. I kdybychom chtěli, tak často kontrolu prostě provést nemůžeme," říká Daniel Staněk z odboru kontroly Státní energetické inspekce.

Kontroly správnosti průkazů u starších nemovitostí tak probíhají jen zřídka a zejména na základě podnětu třetí strany. Podle údajů inspekce bylo loni v rámci namátkových kontrol vyhodnoceno jako špatně zpracovaných asi 24 procent průkazů. Inspekce ale odmítla sdělit, kolik subjektů vlastně prověřila.

Problémem je i nedostatečný počet inspektorů - v každém z deseti okrsků České republiky jsou jen dva specialisté na kontrolu energetických průkazů.

Zlepšíme to

Ministerstvo průmyslu a obchodu nyní chystá zpřísnění kontrol. Na konci května předložilo do meziresortního připomínkového řízení novelu zákona o hospodaření energií.

"Kontrolovat by se měla nejméně jedna desetina všech vydaných průkazů. V rámci prověrek už nebude stačit pouze kontrola existence průkazu. Povinně bude muset zahrnovat i ověření vstupních údajů o budově a porovnání s výsledky uvedenými v průkazu," říká Filip Matys z tiskového oddělení ministerstva.

Novela má také zavést povinnost pro energetické specialisty evidovat všechny vydané průkazy v databázi ENEX. Státní energetická inspekce chtěla původně prosadit, aby vydané průkazy hlásily přímo fyzické a právnické osoby, které prodávají či pronajímají nemovitost.

První signál: cena

A jak vlastně rozpoznat špatný energetický průkaz od správně zpracovaného?

Podezření na chybně vystavený energetický průkaz lze získat hlavně podle ceny. Řada z celkem 1220 licencovaných expertů využívá externisty bez licence, kteří zhotoví průkaz laciněji. "Hrozí, že takovýto průkaz bude zpracován špatně," varuje Holub.

Na běžný rodinný dům se dá kvalitní energetický průkaz zpracovat za čtyři až pět tisíc korun. Některé firmy ale podle Holuba nabízejí i cenu okolo pěti set korun. "Pokud vám někdo nabízí průkaz do dvou tisíc korun, jde o podezřelou nabídku," dodává Holub.

Při takto nízké ceně hrozí, že zpracovatel průkazu třeba vůbec neprovede prohlídku budovy. Jednou z častých praktik je i to, že je průkaz vystaven na úplně jiný objekt. Existují také případy, kdy je průkaz cíleně vylepšen na popud prodejce či pronajímatele nemovitosti.

Kupující tak může být nakonec překvapen, kolik zaplatí za energie oproti původním předpokladům. "Například rozdíl mezi energetickými třídami B a E může u rodinného domu činit i 30 tisíc korun na platbách za energie ročně," varuje Holub.

Aliance Šance pro budovy se společností Ekowatt vytvořily kontrolní software, který poskytly i Státní energetické inspekci a je k dispozici i na webu aliance.