Aktuálně.cz: Šlo podle vás v případě e-shopu Rohlik.cz o nelegální zaměstnávání? A pokud ano, proč?
Radovan Burkovič: My jsme poměrně tápali, když se kauza Rohlik.cz rozběhla v médiích. Nevěděli jsme, jakým způsobem firma ony skladníky objednala. Ale postupně vycházelo najevo, že to bude úplně jinak, než by to správně a legálně mělo být. Včera v DVTV to pan Čupr (spolumajitel Rohlik.cz - poznámka redakce) řekl naplno. Skladníky mu dodala polská firma, která není agenturou práce. Říkal, že mu je dodala jako službu, ale ti lidé byli ve skladech Rohlik.cz normálně zaměstnáni, což v rozhovoru v DVTV také přiznává, když mluví třeba o odměnách za práci navíc. Šlo tak o dodávku práce, když to ti lidé dělali v jejich skladu, pod jejich dohledem a třeba i s jejich skladovými vozíky. A dodávka práce se smí v Česku dělat jen přes agentury práce s platným povolením.
A.cz: Podle vás je to tedy jednoznačné?
Ano, šlo o nelegální postup. Pan Čupr v rozhovoru na DVTV operoval s paragrafem 98 písmeno k zákona o zaměstnanosti, že opravdu může tyto lidi přijímat a je úplně jedno, jaká mají víza. V tom pravdu sice má, ale problém je jinde. Když si objedná firmu Ovd-Temyrtrans, jejíž jméno v rozhovoru řekl a která má v obchodním rejstříku jako prvotní činnost zapsány stavební práce, a ta firma by přijela se svými stroji a zaměstnanci mu něco postavit, tak je to v pořádku. Ale v tomto případě se opravdu jednalo o agenturní zaměstnávání a Rohlik.cz si to měl objednat u legální agentury práce. Ti lidé by pak, kromě jiného, měli mít srovnatelné mzdy s českými. V tomto my spatřujeme tu nelegalitu a jsme přesvědčeni, že inspektorát práce jim za to vyměří velmi tučnou pokutu.
A.cz: Jak vysoká ta pokuta může být?
Jde o opakovaný případ a navíc jde o velký rozsah nelegálního zaměstnávání - o 85 lidí. Jde o úsporu na mzdových nákladech a odvodech v řádech milionů korun za rok, pokud postupovali, jak je obvyklé, a zaměstnávali ty lidi na dohodu o provedení práce. Očekávám, že se pokuta bude pohybovat u horní hranice možného (maximální pokuta je deset milionů korun; Státní úřad inspekce práce ale zatím podle informací online deníku Aktuálně.cz případ firmy Rohlik.cz neřeší, může se to ale změnit, pokud se na něj s informacemi obrátí cizinecká policie - poznámka redakce).
A.cz: Jestli tomu dobře rozumím, tak motiv e-shopu Rohlik.cz je podle vás jednoznačný - chtěla ušetřit na mzdových nákladech?
Jednak je to úspora na mzdových nákladech, protože určitě tam nebylo dosaženo srovnatelných mzdových podmínek, jaké by museli dát agenturním zaměstnancům. Druhý problém je samozřejmě i v tom, že v Česku už se velmi těžko shánějí pracovníci. Jsme v době rekordně nízké nezaměstnanosti a zvláště v okolí Prahy, kde Rohlik.cz působí, je ta situace obzvláště složitá. Skladníkům tam musíte nabídnout alespoň 24 tisíc korun, aby do té práce vůbec někdo přišel.
A.cz: Jak obvyklá je praxe, kdy se tu zaměstnávají zaměstnanci polských firem z Ukrajiny?
Kdyby nyní cizinecká policie udělala stejnou akci v jiných velkých pražských skladech nebo velkých českých výrobních závodech, musela by dopadnout podobně. Je to obvyklé a bují to tady zhruba od roku 2015, kdy se na východě Ukrajiny rozhořel válečný konflikt. Polsko se zachovalo solidárně a začalo Ukrajincům vydávat v podstatě charitativní víza. Dělali to samozřejmě i proto, aby pomohli svému průmyslu. Víza se tam vydávají na základě jednoduchého ohlášení, nejde o složitý proces, jaký je nastavený u nás. Vízum je tam vyřízené maximálně do tří týdnů. Už jich vydali 900 tisíc a tato víza Ukrajince opravňují půl roku pracovat v Polsku nebo tři měsíce v dalších zemích EU.
A.cz: Takže když pracovní agentura doveze do Česka Ukrajince s pracovním polským vízem a dodrží všechny zákonné podmínky, tak to možné je?
Podle našeho názoru ano, ale je to pro polské agentury velmi komplikované, takže se to v praxi neděje. I tak jsou ale tito Ukrajinci v Česku, Maďarsku nebo na Slovensku. Když polský kontrolní úřad dělal na podzim 2016 průzkum, tak zjistil, že v Polsku je jen zhruba 150 tisíc z těch 900 tisíc Ukrajinců s vízem a zbytek je rozběhnutý někde v zemích EU. V Česku podle našich odhadů pracuje minimálně 200 tisíc nelegálních zaměstnanců ze zahraničí.
