Bitcoin zdolal další rekord. Jeho cena vystoupila nad 63 tisíc dolarů

ČTK ČTK
13. 4. 2021 14:54
Bitcoin zdolal další rekord, před polednem se obchodoval za více než 63 000 dolarů, v přepočtu asi 1,38 milionu korun. Poté kurz této nejznámější kryptoměny světa klesl zhruba na 62 600 dolarů. Od začátku roku se hodnota bitcoinu více než zdvojnásobila, vyplývá z grafů na specializovaných webech.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Bitcoin vystoupil na rekordní hodnotu den předtím, než se na trhu Nasdaq v New Yorku začne obchodovat s akciemi společnosti Coinbase Global, což je provozovatel největší kryptoměnové burzy ve Spojených státech.

Nárůst kurzu bitcoinu podle ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy souvisí právě se středečním vstupem společnosti Coinbase na burzu, což kryptoměny dál popularizuje. Půjde přitom o první vstup na burzu některé z významných společností z oboru kryptoměn.

Zdolání dalšího rekordu nemusí být letos ani zdaleka poslední. "Na trhu je i přes turbulence na ostatních trzích cítit velká důvěra k aktuálním trendům a investoři jsou ochotni nakoupit bitcoin i za vyšší ceny. To je základ pro další růst, který mimo jiné podporuje zapojení velkých institucí do trhu a uvolnění dalšího fiskálního balíčku v USA, kde budou peníze končit především v soukromém sektoru. Rychlejší růst může ještě podpořit rostoucí inflace ve Spojených státech, a to až na 70 000 dolarů, nicméně v nejbližších týdnech bude pravděpodobně korigovat pod 60 000 dolarů, kde nabere sílu pro další růst," dodal analytik společnosti Purple Trading Štěpán Hájek.

Tento týden se ale zároveň objevily hlasy, že by vlády po celém světě mohly začít podnikat kroky proti používání bitcoinu a dalších kryptoměn. V rozhovoru na televizní stanici CNBC to uvedl Jesse Powell, což je spoluzakladatel a výkonný ředitel přední bitcoinové burzy Kraken. Řada významných činitelů, včetně americké ministryně financí Janet Yellenové a šéfky Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeové, už vyjádřila obavy v souvislosti s používáním kryptoměn k praní špinavých peněz, financování terorismu a dalším nezákonným aktivitám.

"Bitcoin v současnosti platí za jedno z nejvýnosnějších aktiv a vstup Coinbase na burzu jeho důvěryhodnost podporuje. Hodnota tohoto digitálního zlata totiž stojí a padá v důvěře v něj. V současnosti jsme svědky něčeho, co by se dalo nazvat digitální zlatou horečkou. Objem obchodů s kryptoměnami v Česku se v prvním čtvrtletí meziročně ztrojnásobil," uvedl ředitel obchodníka Bitstock.com Martin Stránský.

Spolu s bitcoinem se zvyšují i ceny některých dalších digitálních měn. Například cena etherea se dostala nad 2230 dolarů, což je také rekord. Investice do kryptoměn v poslední době obhajují i některé věhlasné společnosti, například banka BNY Mellon, platební společnost Mastercard či výrobce elektromobilů Tesla. Ten už dříve oznámil, že investoval 1,5 miliardy dolarů do bitcoinů.

 

Právě se děje

před 14 minutami

Křeslo v britském parlamentu po doplňovacích volbách získali konzervativci

Křeslo v britském parlamentu ve čtvrtečních doplňovacích volbách v severoanglickém Hartlepoolu získala kandidátka Konzervativní strany Jill Mortimerová. Informoval o tom zpravodajský server BBC. Je to poprvé, co konzervativci v tomto tradičně levicovém volebním obvodu zvítězili.

Mortimerová v Hartlepoolu, jednom z nejchudších anglických měst, a jeho okolí získala 52 procent (přes 15 500) hlasů, kandidát opoziční Labouristické strany 29 procent (okolo 8500 hlasů). O křeslo se celkem ucházelo 16 politiků. "Labouristé příliš dlouho Hartlepool považovali za samozřejmost… Lidé už toho mají dost. A nyní skrze tyto výsledky promluvili a dali najevo, že je čas na změnu," uvedla Mortimerová, která zveřejněné výsledky označila za "historické".

Analytik BBC Chris Mason výsledek nazval zemětřesením, které sice nezmění poměr sil v parlamentu, zato změní náladu. Prohra labouristů podle něj povede k vzájemnému obviňování uvnitř britské levice. Konzervativní premiér Boris Johnson má po předloňských volbách v parlamentu pohodlnou většinu.

Zdroj: ČTK
před 26 minutami

Twitter zablokoval účet, který na platformě sdílel Trumpova vyjádření

Sociální síť twitter zablokovala účet, který sdílel příspěvky, jež začal před několika dny zveřejňovat na svých webových stránkách americký exprezident Donald Trump. Ten byl přitom z twitteru nadobro vykázán letos v lednu, když vyjádřil podporu svým přívržencům, kteří násilně vtrhli do budovy Kongresu. Mluvčí twitteru uvedla, že účet porušil pravidla společnosti ohledně obcházení zákazů. Server BBC však napsal, že Trumpova sdělení na twitteru sdílí nadále řada dalších podobných účtů.

Zablokovaný účet nesl název @DJTDesk a jeho popisek zněl "příspěvky kopírované (…) jménem 45. prezidenta Spojených států. Původně napsané přes DonaldJTrump/Desk".

Trump v úterý představil novou sekci na svých stránkách, kam posílá svoje krátká vyjádření, jež nese název "ze stolu Donalda J. Trumpa" (From the Desk of Donald J. Trump). Vzhled stránky i formát jeho sdělení je podobný twitteru, uživatelé však nemohou na jeho příspěvky nijak reagovat. Mají však možnost je pomocí dvou tlačítek sdílet na twitteru i na facebooku, kde jsou Trumpovy účty rovněž pozastaveny.

Zdroj: ČTK
před 34 minutami

Čína vypustila poprvé více skleníkových plynů než všechny rozvinuté země

Čína vypustila do vzduchu poprvé více skleníkových plynů než všechny rozvinuté země dohromady. V roce 2019, ze kdy jsou poslední vyhodnocené údaje, jich z této země pocházela více než čtvrtina. Vyplývá to z nové studie, kterou zveřejnil americký institut Rhodium Group.

Nejlidnatější země světa přispěla v roce 2019 k celosvětovým emisím ekvivalentů CO2 sama 27 procenty, odhaduje americká společnost. Spojené státy na druhém místě byly zodpovědné jen za 11 procent skleníkových plynů a třetí Indie za 6,6 procenta emisí. Ještě o dvě desetiny procentního bodu méně činil příspěvek Evropské unie na čtvrtém místě.

Podle studie vypustila Čína do vzduchu více než 14 gigatun (jedna gigatuna je miliarda tun) ekvivalentu CO2. Ve srovnání s rokem 1990 je to trojnásobek, a za uplynulé desetiletí nárůst o 25 procent. Celosvětově se emise skleníkových plynů v roce 2019 zvýšily o 11,4 procenta na 52 miliard tun. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy