Podle nejnovějších dat Českého statistického úřadu sice meziročně zdražují učebnice, zlevňují ale školní sešity, pastelky i penály. "Učebnice jsou letos dražší o jedno až tři procenta. Naopak sešity, pastelky a penály jsou zhruba o tři procenta levnější, pera jsou pak lacinější jen nepatrně, o 0,5 procenta," říká ekonom společnosti Czech Fund Lukáš Kovanda.
Průměrné výdaje na prvňáka
- Školní aktovka 1400 Kč
- Penál 290 Kč
- Vybavení penálu 200 Kč
- Školní akce, další pomůcky 1500 Kč
- Obědy (měsíčně) 500 Kč
- Družina (měsíčně) 150 - 250 Kč
- Box na svačinu, láhev 300 Kč
- Přezůvky, sportovní obuv 800 Kč
- Kufřík na výtvarné potřeby 170 Kč
- Výtvarné potřeby 600 Kč
Zdroj: ČSÚ, průzkum Aktuálně.cz
Podle propočtů Aktuálně.cz přesahuje výdaj na pořízení nových, kvalitních školních potřeb pro prvňáčka v průměru 5000 korun - a to včetně výdajů na dodatečné pomůcky či kulturní akce, o které si škola běžně říká v průběhu školního roku. Mezi jednu z nejdražších položek přitom patří nákup školní aktovky. Ergonomicky vhodná taška z kvalitních materiálů a odpovídající věku dítěte se může běžně vyšplhat až k 1900 korunám.
Propočet ovšem naopak nezahrnuje položky jako družina, obědy či zájmové kroužky, které celkový výdaj v průběhu školního roku ještě citelně prodraží. Za obědy platí čeští rodiče v průměru 500 korun měsíčně. Ceny za družinu se v jednotlivých krajích liší. Podle zjištění Aktuálně.cz činí nejčastěji kolem 150 až 250 korun měsíčně. V Praze to přitom může být i 300 korun měsíčně, zatímco třeba na Brněnsku jen něco přes 100 korun.
Opomenutelnou položkou - a to nejen pro prvňáky - nejsou ani zájmové kroužky. Alespoň do jednoho kroužku dochází podle ekonomky Markéty Šichtářové ze společnosti Next Finance tři čtvrtiny školou povinných dětí. "Na mimoškolní aktivity dětí rodiče vynaloží v průměru 5 560 korun ročně. A to je nezanedbatelný náklad," vypočítává ekonomka.
"Hon" za školními potřebami začíná
Zatímco podle analýzy společnosti Nielsen je nejsilnějším obdobím v prodejích papírenského zboží dlouhodobě poslední prázdninový týden, většina obchodních řetězců spouští prodej školních potřeb už v první polovině srpna. "Rozšířenou nabídku školní výbavy máme již od začátku srpna," potvrzuje tisková mluvčí Globusu Rita Gabrielová. Podobně je na tom třeba Kaufland nebo Albert.
Sezona podle Globusu startuje nákupem aktovek, penálů a oblečení, až pak přijdou na řadu sešity a obaly na učebnice. "Největší nápor přichází tradičně v první školní den, kdy prodeje tohoto zboží u nás stoupají až o 80 procent ve srovnání s předchozími dny," dodává Gabrielová.
Podle ředitele komunikace prodejen Albert Jiřího Marečka se teprve v průběhu září žáci dozvídají o tom, jaké mají mít do škol vybavení. "V tomto období, v porovnání se zbytkem roku, narůstají prodeje tohoto sortimentu o stovky procent," uvádí Mareček.
Prodejci se shodují, že trendem jsou především zdravotně nezávadné a bezpečné aktovky, sešity, ale také například zboží pro leváky. "V sortimentu jsou důležité geometrické potřeby, sešity, pozorujeme ale také velký nárůst prodejů novinek posledních let, jako jsou gumovací pera a zejména potřeby pro leváky," doplňuje Mareček.
Jako každým rokem jdou podle řetězců na odbyt u nejmenších školáků hlavně potřeby s pohádkovými motivy. U starších studentů je podle tiskového mluvčí Teska Václava Koukolíčka patrná větší orientace na značky. "To zatím prvňák příliš neřeší," podotýká.
Podle Šichtářové činí celkový náklad všech rodičů v Česku na začátku školního roku 5,82 miliardy korun, s náklady na mimoškolní aktivity pak dokonce 15,10 miliardy korun. "Když to vztáhneme k celkovému výkonu české ekonomiky, zjistíme, že výdaje na školní potřeby představují 0,11 procenta HDP a po připočtení výdajů na mimoškolní aktivity se dostaneme na úroveň 0,29 procenta HDP," dodává Šichtářová.
Od státu až 34 tisíc korun
Rodiny s nízkými příjmy nebo matky samoživitelky přitom často netuší, že mohou požádat stát o výpomoc. "A nejedená se o takzvané pastelkovné, které ministerstvo školství v roce 2012 zrušilo, ale některá města - jako třeba Karlovy Vary - jej žadatelům vyplácí na svůj účet stále i dnes," připomíná ekonom Kovanda.
U úřadu práce lze totiž zažádat o jednorázovou dávku mimořádné okamžité pomoci, která výdaje na školáka pokryje. Celková částka vyplacená jedné rodině za kalendářní rok smí dosáhnout maximálně 34 100 korun. Ale vzhledem k tomu, že úřad musí současně šetřit státní výdaje, může žadateli přiznat jen část nákladů nebo uhradit jen nejlevnější variantu.
Mimořádnou okamžitou pomoc je možné poskytnout třeba na výdaje na učebnice a učební pomůcky, školní aktovku, pracovní oděvy a pracovní pomůcky pro učně, výdaje na školu v přírodě, zimní lyžařský kurz či na letní výcvikový kurz. Také na platbu za školní družinu, školkovné či na výdaje na dojíždění do školy.
O pomoc je třeba zažádat na konkrétní výdaj předem - tedy ještě před jeho uhrazením. Vždy je třeba přesně vymezit, na co konkrétně má být dávka poskytnuta - například formou školního seznamu.
Úřad práce by měl vždy s ohledem na situaci rodiny a požadovaný výdaj posoudit, zda je žádost odůvodněná - například i v souvislosti s tím, zda její neuhrazení nepovede k vyloučení dítěte z kolektivu spolužáků. Hodnotí přitom i to, jestli rodina není ze svých příjmů a majetku schopna výdaj uhradit vůbec, nebo by se jeho uhrazením ocitla v hmotné nouzi.
