Situace na Ukrajině se vyostřila. Může nyní reálně ohrozit dodávky ropy či plynu z této oblasti do Česka? Může dojít k jejich úplnému zastavení?
Po tom, co se stalo dnes v noci, musíme být připraveni na všechny varianty. Stalo se totiž to, co ještě včera mnozí považovali za nemožné. V ropě jsme schopni bez problémů zvládnout výpadek Družby, to už jsme si vyzkoušeli před třemi lety. Mezi dubnem a červnem roku 2019 kompletně stál ruský export ropy do Evropy nejen Družbou, ale i přes přístavy v Baltském a Černém moři. A to jsme schopni zvládnout jak my, tedy Česko, tak i celá Evropa.
U zemního plynu je samozřejmě situace komplikovanější. Nicméně i v případě kompletního výpadku dodávek ruského plynu jsme schopni situaci zvládnout. Znamenalo by to zavedení regulace, patrně omezení některých výrob, chemických podniků. Ale jsme schopni i v rámci EU situaci zvládnout.
Jaké jsou tedy konkrétně alternativy dodávek plynu a ropy do Česka, kdybychom zcela přišli o ty ruské?
Česko je plně napojeno na trh severozápadní Evropy. Čili k nám může přijít plyn nejenom ruský, ale i jiné, které přicházejí z Rotterdamu. Otázkou samozřejmě je, jak moc plynu by zmizelo z evropského trhu a jakým způsobem by byl v rámci Evropy přepravován. Protože výpadek v řádku miliard kubíků by samozřejmě bylo obtížné zvládnout i napříč evropským kontinentem.
Nicméně i toto se řešilo v rámci "stress testu" v roce 2014 a jsme schopni to zvládnout, byť by to bylo nepochybně složité. Bylo by to také vůbec poprvé v dějinách plynárenského průmyslu v Evropě, ale jak vidíte sami, v tuto chvíli je hodně věcí poprvé.
Jaké má momentálně samo Česko zásoby plynu a na jak dlouho vydrží?
To je údaj, který je závislý nikoliv jen na samotném objemu v zásobnících, ale i na teplotě venku. Tedy nyní máme druhou půlku února a venku je deset stupňů Celsia, tak v zásadě nemáme problém. Samozřejmě pokud bude mrazivý březen a duben, tak ano, problém může nastat. Spotřeba plynu při minus deseti stupních je pak úplně jiná.
Zmínil jste případné zavádění regulací při nedostatku zemního plynu. Česko má pro tyto případy regulační stupně, jak přesně fungují?
Všechny země Evropské unie, které mají zemní plyn, mají i regulační stupně pro jeho používání. Prioritou jsou občané, tedy aby domácnosti měly teplo. Dále je to kritická infrastruktura jako nemocnice a podobně. V případě nutnosti se odpojují odběratelé, u nich se dá výroba odložit. Příkladem: třeba výroba hnojiv může chvíli počkat.
V Rusku se pro Česko vyrábí také jaderné palivo pro elektrárny. Jaké má v tuto chvíli ČEZ zásoby?
Jaderné palivo od ruského dodavatele jsme schopni plně nahradit. Díky tomu, že všechny reaktory u nás provozované byly u nás také vyrobeny a jak ČEZ, tak ÚJV Řež i SÚJV mají znalost toho, čemu se říká reaktorová mřížka čili geometrie reaktoru, tak jsme schopni mít dodavatele odjinud. Konkrétní informace ke stavu zásob jaderného paliva vám ale říct nesmím.
Problémové se nyní mohou stát i dodávky surovin, jako je železná ruda na Ukrajině nebo hliník z Ruska. Vidíte v tom nyní riziko pro české firmy?
Podívejte se, dnes v noci se zásadně změnil svět. Dopady ruské invaze na Ukrajinu uvidíme v příštích dnech a týdnech. V tuto chvíli není nikdo schopen odhadnout, co všechno se ještě stane. Ale doporučoval bych všem, aby byli připraveni, a to i na černé scénáře.
Václav Bartuška (53)
Je diplomat a politik. Studoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy, v roce 1989 patřil ke studentským vůdcům revoluce. Následně se stal členem parlamentní komise pro dohled nad vyšetřováním událostí 17. listopadu. Od roku 2006 je zvláštním velvyslancem ministerstva zahraničních věcí pro tvorbu české strategie energetické bezpečnosti.
Na ukrajinsko-slovenské hranici u Užhoroda čekají desítky aut s lidmi mířících z Ukrajiny:
