Akcie ztrácejí, investoři chtějí jistotu. Čekají, jak na kroky Ruska zareaguje Západ

Pavla Adamcová Pavla Adamcová
22. 2. 2022 10:52
Sílící napětí na Ukrajině přimělo investory k tomu, aby otočili svou pozornost od akcií k bezpečnějším investicím. Zdražuje zlato, na několikaletá maxima se vyšplhaly také ceny hliníku a niklu. Z obav o dodávky zdražuje i ropa. Naopak světové akciové burzy si prošly výrazným poklesem - ztrácejí asijské i evropské, včetně ruské. Trhy teď podle analytiků čekají, jaký postoj zaujme Západ.
Finanční krize v roce 2008. Ilustrační snímek.
Finanční krize v roce 2008. Ilustrační snímek. | Foto: Reuters

"Prodávají se zejména akcie a z pochopitelných důvodů padají hlavně ty ruské," podotýká pro online deník Aktuálně.cz analytik společnosti Patria Finance Tomáš Vlk. Poté, co Moskva jednostranně uznala jako samostatné republiky dva separatistické regiony na východní Ukrajině, ztrácel v úterý hlavní index moskevské burzy RTS přes deset procent, i když později část ztrát smazal.

Podobná situace byla k vidění také na ostatních akciových trzích světa. Na jednání Rusů reagovala kvůli časovému posunu jako první Asie. Hlavní index tokijské burzy Nikkei 225 v úterý klesl o 1,71 procenta, hlavní index šanghajské burzy Shanghai Composite ztrácel v úterý ráno zhruba procento.

Na Asii pak navázaly evropské burzy. Ztrácejí akcie automobilek či bank, silně klesají akcie v Německu. Hlavní německý index DAX po zahájení odepisoval asi 2,2 procenta, než ztráty o něco zmírnil. Index londýnské burzy FTSE 100 po zahájení ztrácel přes procento. Index pařížské burzy CAC 40 počáteční ztrátu zmírnil na 0,8 procenta.

Pražská burza v pondělí klesla o 2,25 procenta, což byl její nejvýraznější denní pokles za posledních 14 měsíců. V úterý po otevření burza odepisovala dalších 2,3 procenta, momentálně index PX ztrácí přes procento.

V kurzu jsou teď dluhopisy i komodity

Investoři nyní podle Vlka směřují své peníze hlavně do bezpečných státních dluhopisů či komodit. "Překvapivě se tolik nedaří zlatu. Stále panuje nejistota ohledně toho, jaký bude další vývoj," říká Vlk. 

Konkrétně cena zlata je nyní nejvýše za skoro devět měsíců, troyská unce stojí 1910 dolarů. Zlato je obecně vnímáno jako stabilní investice, jeho cena i přes určité poklesy historicky roste. A vedle kurzu amerického dolaru, inflace, vztahu nabídky a poptávky ho ovlivňuje také politické dění ve světě. Právě rostoucí napětí na východě Evorpy v posledních dnech cenu zlata výrazně zvýšilo.

"S ohledem na zvyšující se napětí mezi Ruskem a Ukrajinou zdražilo zlato za posledních 14 dní o šest procent," upřesňuje Roman Pilíšek, ekonom a spoluzakladatel společnosti Zlaté rezervy.

Zdražují ale i další drahé kovy. Tříměsíční kontrakt na hliník na Londýnské burze kovů (LME) přidával více než dvě procenta nad 3349 dolarů za tunu, už dříve se přitom vyšplhal na více než 13leté maximum 3350 dolarů. Hlavní ukazatel vývoje ceny niklu přidával 1,6 procenta na 24 740 dolarů a je blízko vrcholu od srpna 2011. Ceny rostou také v případě stříbra, platiny nebo palladia.

Po pondělní krocích Moskvy podražila rovněž severomořská ropa Brent, a to na cenu 98,89 dolaru za barel. Důvodem je strach z z narušení dodávek.

Podle analytika Vlka investoři nyní stále čekají na odpověď západních zemí, tedy konkrétně podobu sankcí. "Vývoj na trzích na mě dělá dojem, že většina investorů stále sází na omezený konflikt v Donbasu a standardní sadu sankcí. Osobně jsem v tomto ale pesimista a domnívám se, že Donbas je jen začátek. Každopádně nás čeká období velké nervozity a tlak na akcie jen tak neustane," dodává Vlk.

Výběr nových sankcí, které mohou zasáhnout ruskou ekonomiku

  • Spojené státy by mohly Rusku zabránit v obchodování v dolarech. V podstatě každá západní firma, která by dovolila ruské firmě obchodovat v dolarech, by čelila sankcím. Rusko by tak bylo omezeno v tom, co by mohlo po celém světě nakupovat a prodávat. To by mohlo mít obrovský dopad na ruskou ekonomiku, protože většina prodeje ruské ropy a plynu se vypořádává v dolarech.
  • Další ranou pro Rusko by bylo omezení jeho možností půjčovat si. Už od loňska nesmějí americké finanční instituce nakupovat ruské dluhopisy přímo od ruských institucí. Omezení by nyní šlo rozšířit i na sekundární trh, kde se s těmito dluhopisy obchoduje. Sankcím by také mohly čelit ruské státní banky.
  • Odpojení Ruska od mezinárodního platebního systému SWIFT, což je společnost pro mezibankovní finanční telekomunikaci. Platba SWIFT slouží k odesílání a přijímání úhrad v cizí měně po celém světě. V rámci platebního systému SWIFT má každá zúčastněná banka svůj jedinečný identifikační kód. Některé členské země EU jsou ale proti takovému trestu.
  • Západ by mohl omezit export klíčových komodit do Ruska. Spojené státy by například mohly zastavit export jakéhokoli zboží, které obsahuje americkou technologii. To by se mohlo týkat zejména mikročipů, které patří k základním komponentům pro výrobce automobilů, dále chytrých telefonů a videoherních konzolí i dalších výrobků spotřební elektroniky, jako jsou pračky, ledničky či budíky.
  • Západ by mohl také rozšířit sankce vůči jednotlivcům včetně ruského prezidenta Vladimira Putina. Mezi navrhovanými opatřeními, která mají podle deníku The Washington Post podporu Bílého domu, je například zmrazení majetku prezidenta Vladimira Putina, premiéra Michaila Mišustina a dalších ruských představitelů a armádních velitelů. Sankce by měly zasáhnout rovněž oligarchy z Putinova okolí. Mnozí jsou sice pod sankcemi už nyní, ale sankce by se mohly rozšířit i na jejich rodinné příslušníky.
  • Rusko je největším dodavatelem plynu do Evropy, napětí kolem Ukrajiny už vyvolalo obavy z přerušení dodávek. Německo už dříve signalizovalo, že je v případě útoku na Ukrajinu připraveno do sankcí proti Rusku zahrnout i německo-ruský plynovod Nord Stream 2. Zařízení, které spojuje Rusko a Německo, má po dně Baltského moře přepravovat do Německa ruský plyn, a obejít tak území Ukrajiny a dalších tranzitních zemí. Uvedení plynovodu do provozu čeká na schválení německými úřady. 
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 7 minutami

Drony v Českém Švýcarsku nalézají po uhašení požáru místa se zvýšenou teplotou

Drony v Českém Švýcarsku v pondělí večer objevily čtyři místa se zvýšenou teplotou, v úterý při ranním průzkumu nalezly několik dalších. Místa prolévají hasiči vodou a rozhrabávají motykami. Na Twitteru to uvedl mluvčí hasičů Lukáš Marvan.

Nejrozsáhlejší požár v České republice se rozhořel 24. července, vystřídalo se u něj 6000 hasičů. V pátek hasiči zásah ukončili a poslední hašené místo předali správě národního parku. Správa si zajistila dobrovolné jednotky hasičů, které hlídají jednotlivé úseky. Pomáhají jim v tom pracovníci národního parku a pomoct přijeli také revírníci z dalších národních parků v zemi. Celkově činnost koordinuje hasičský záchranný sbor. Ráno a večer řídí společný briefing, poskytuje technologickou podporu. Na místě je i lezecká skupina.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Češi už požádali o příspěvek 5000 korun zhruba pro 211 tisíc dětí

Lidé již zažádali o jednorázový příspěvek 5000 korun asi pro 211 tisíc dětí. Uvedl to v úterý ráno na Twitteru ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Celkem by mohlo podle ministerstva dostat příspěvek 1,1 milionu domácností zhruba na 1,6 milionu dětí. Z nich pro 240 tisíc dětí dostanou lidé dávku automaticky, protože na ně již pobírají dětské přídavky. Výdaje na mimořádný příspěvek dosáhnou asi 7,8 miliardy korun. Příspěvkem chce vláda zmírnit dopady zdražování na rodiny.

Dávka je určena na všechny děti s trvalým pobytem a bydlištěm v Česku, kterým nebylo letos k 1. srpnu ještě 18 let, nebo které se do konce tohoto roku teprve narodí. Získat ji mohou rodiny s loňským hrubým příjmem do milionu korun. Domácnosti s přídavky na děti příspěvek dostávají automaticky a ostatní o něj musí požádat buď on-line na webu ministerstva, nebo osobně přes tzv. Czech Pointy. Celkem bylo podle dnešních informací Jurečky podáno už přes 132 tisíc žádostí, z toho přes on-line aplikaci asi 117 tisíc a na Czech Pointech přes 15 tisíc.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Čína uvalila sankce na sedm tchajwanských činitelů, Tchaj-pej to odsoudil

Čína uvalila sankce na sedm tchajwanských činitelů včetně diplomatické zástupkyně ve Spojených státech. Chce je tím potrestat za údajnou podporu nezávislosti Tchaj-wanu, uvedla agentura Reuters s odvoláním na čínská státní média. Tchajwanské ministerstvo zahraničí sankce odsoudilo a označilo je za zastrašování.

Sankce přicházejí poté, co na začátku srpna navštívila Tchaj-pej předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová. Podle Číny, která považuje demokraticky spravovaný Tchaj-wan za nedílnou součást svého území, krok vyslal špatný signál tchajwanským politickým silám usilujícím o nezávislost ostrova. V neděli a v pondělí byla na Tchaj-wanu také delegace amerického Kongresu.

Mezi osobami, na něž čínský úřad pro záležitosti Tchaj-wanu uvalil sankce, je nově šéfka diplomatického zastoupení Tchaj-wanu ve Spojených státech Siao Mej-čchin, předseda tchajwanské Rady národní bezpečnosti či politici z vládnoucí Demokratické pokrokové strany (DPP). Podle Pekingu osoby na sankčním seznamu "úmyslně zvýšily napětí v Tchajwanském průlivu a lehkomyslně podkopaly stabilitu a mír v regionu".

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

V pondělí přibylo v Česku 2881 případů covidu, pozitivní testy byly častější

V pondělí v Česku přibylo 2881 potvrzených případů koronaviru. Proti minulému týdnu je to mírný pokles. Méně se ale také testovalo, pozitivita byla u všech tří typů testů vyšší. Od víkendu se zvýšil počet hospitalizovaných, je jich téměř tisíc. Incidence se v posledních dnech mění jen minimálně, na 100 000 obyvatel připadá v uplynulém týdnu 116 nakažených. Vyplývá to z údajů ministerstva zdravotnictví.

V mezitýdenním srovnání epidemie v ČR zpomaluje od konce července. Výjimkou byla sobota, kdy se počet nově nakažených proti předchozímu týdnu zvýšil asi o 50.

Trvale se ale snižuje také zájem o testy. V pondělí jich laboratoře provedly asi 10 000, zhruba o tisíc méně než o týden dříve. U nejpočetnějších diagnostických testů, které podstupují lidé vykazující příznaky nemoci, se covid prokázal u více než 36,5 procenta vzorků. Je to nejvyšší pozitivita zhruba za dva týdny. Preventivní testy odhalily covid u necelých devíti procent testovaných a epidemiologické testy, které se dělají například kvůli kontaktu s nakaženým, měly pozitivitu 23 procent.

Zdroj: ČTK
Další zprávy