Nezměnila se ani výše lombardní a diskontní sazby. Lombardní sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů, zůstala na osmi procentech. Diskontní sazba, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, je nadále šest procent.
Rozhodnutí bankovní rady odpovídá očekávání většiny analytiků. Před středečním jednáním upozorňovali, že většina ekonomických indikátorů se dosud vyvíjela v souladu s očekáváními České národní banky.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.
Rozhodnutí bankovní rady ponechat základní úrokové sazby na sedmi procentech podle analytiků není překvapivé, a to i přes zvýšená proinflační rizika, na něž ukazuje vývoj ekonomiky. Analytici ale očekávají, že se tato rizika projeví pomalejším snižováním sazeb v závěru roku, než dosud trh předpokládal.
"Středeční rozhodnutí České národní banky bylo sice pravděpodobné, ale zdaleka ne tak očekávané jako to březnové. Poslední data z české ekonomiky totiž ukazují, že inflační očekávání zůstávají velmi vysoká a že tato očekávání se minimálně v průmyslových odvětvích promítají i do vysokého růstu mezd. Inflační tlaky jsou navíc stále podporovány velmi uvolněnou fiskální politikou a životem na dluh," uvedl obchodní ředitel společnosti Ebury Tomáš Kudla.