Babiš zvýšil výběr daní. EET a kontrolní hlášení zabraly, shodují se ekonomové

Jiří Hovorka Jiří Hovorka
4. 7. 2017 14:55
Anketa: Ekonomové dávají za pravdu ministerstvu financí, které říká, že za prudkým růstem ve výběru daní jsou nová opatření - EET a kontrolní hlášení.

Petr Zahradník, ekonom České spořitelny a člen Evropského hospodářského a sociálního výboru

Foto: Česká spořitelna

Opravdu vyšší výběr DPH "táhnou" nová kontrolní opatření? Má Česko miliardy navíc z EET a kontrolního hlášení?

Jsem přesvědčen, že hlavní důvod zvýšení výběru DPH spočívá v cyklických faktorech stávající fáze ekonomického vývoje České republiky, kdy spotřeba domácností představuje momentálně nejsilnější a současně nejvíce rostoucí složky poptávky po HDP, což se nutně musí projevit i ve výběru DPH. Hlavními faktory za tímto vývojem jsou velmi slušně rostoucí reálná mzda, rekordně nízká míra nezaměstnanosti a velmi dobrá spotřebitelská důvěra.

Je jasné, že svým dílem přispěla i zavedená opatření. Je však otázkou, zda náklady na jejich zavedení stály za to. A rozhodně tím nemám na mysli ony přímé finanční, jako spíše nepřímé, které mohou být vnímány jako plošná kriminalizace jakéhokoliv podnikání. Není pochyb o tom, že zvolenými opatřeními byla zasažena řada subjektů, která zneužívala předchozí systém k daňovým únikům. Současně však zvolená opatření byla aplikována na každého, včetně poctivých podnikatelů, které nepřímo zatížila náklady.

Navíc je otázkou, zda právě EET a kontrolní hlášení představují tu hlavní munici pro řešení problému zneužívání a neplnění povinností v oblasti DPH.

Česko v půlce roku 2017 hospodaří s přebytkem 4,6 miliardy korun. Je to podle vás dobrý výsledek?

Rozpočtový přebytek za polovinu roku je opticky velmi příznivý výsledek, který svědčí o tom, že rozpočtová disciplína je u nás kritérium, které je naplňováno a považováno za prioritu. Jako všechno má však i toto své ale … Ono ale v daném případě spočívá v neuvěřitelném podvázání kapitálových výdajů v poměru k celkovým veřejným výdajům. To vede k možnosti velmi reálně eskalovat riziko budoucí podkapitalizace veřejného sektoru, především v oblasti dopravní infrastruktury a mobility.

Pokles kapitálových výdajů až někam ke čtyřem procentům celkových rozpočtových výdajů je zcela nedostatečný a je důkazem toho, že veřejné investice státu jsou velmi slabé. Toto se může v budoucnu těžce a nákladně vymstít v podobě zhoršení důvěry investorů ve zdejší prostředí a v budoucí podvázání růstové výkonnosti.

 

Právě se děje

Další zprávy