Továrna v Kragujevaci pamatuje doby Titovy Jugoslávie, kdy se zde licenčně vyráběly Fiaty pod značkou Zastava. Po roce 2008 italská značka do podniku kapitálově vstoupila a přebudovala ho s významnou podporou srbské vlády, která si na to půjčila 500 milionů eur od zahraničních bank.
Po třech letech zde byla zahájena výroba Fiatu 500 L pro evropský i americký trh. Vůz byl však na obou kontinentech neúspěšný a odbyt vázl. V roce 2016 bylo třicet procent dělníků propuštěno a v dalších letech výroba pokračovala za častých odstávek a protestů odborů. Covid a následné výpadky zásobování nechaly linky běžet jen pět nebo šest dní v měsíci.
V minulém roce se Fiat stal součástí skupiny Stellantis, jejíž management prosazuje rázné úspory. Dvě skupiny dělníků poslal na celoroční výpomoc do továrny Peugeotu v Trnavě, přičemž si zřejmě otestoval, jak na to zaměstnanci budou reagovat. Dělníci v Kragujevaci pobírají mzdu o polovinu nižší než jejich kolegové v italských závodech a o třetinu nižší než v Polsku.
Stellantis pro závod v Kragujevaci zřejmě jen těžko hledá uplatnění. Důkazem toho je, že ještě letos v lednu sliboval pokračování výroby Fiatu 500 L s novým hybridním pohonem.
O této variantě se však záhy přestalo mluvit a koncem dubna vedení ohlásilo přebudování továrny na výrobu elektromobilů. Jeho představitelé podepsali se srbskou vládou dohodu o další podpoře ve výši 48 milionů eur.
Prezident Aleksandar Vučić při zahájení bělehradského autosalonu označil dohodu za důkaz, že srbský automobilový průmysl má zářnou budoucnost. V zemi podle něj vznikne celý průmyslový řetězec pro elektromobilitu.
Ve stejné době vypukly v ulicích Kragujevace protesty. Dělníci se dozvěděli, že výroba elektromobilu má začít až v roce 2024. Do té doby musí přijmout práci v některé továrně Stellantisu v Itálii, Německu, Polsku či na Slovensku. Jinak budou propuštěni s odstupným.
Odbory vyzvaly zaměstnance, aby nepřistupovali ani na jednu z možností, než se podaří do jednání vtáhnout vládu. Podle nich by k takovému zacházení neměla mlčet, když má v podniku třetinový podíl. Nikdo ze státních úředníků se však nesnažil dělníky kontaktovat nebo hledat řešení.
Stanovisko se od vlády snažili získat také redaktoři listu Danas (Dnes). Dočkali se však jen lakonického vyjádření od mluvčího premiérky Brnabičové. "Rozvojová agentura Srbska se zúčastnila jednání o nové investici v závodě Kragujevac, nikoliv však o situaci zaměstnanců," stálo v něm.
Pozice odborů i vlády malého státu nezakotveného v legislativě EU je proti nadnárodnímu gigantu slabá. Dlouhodobý chaos ve financích společného podniku přitom může mít i korupční souvislosti. Podle listu Danas ani nejdůkladnější ekonomové nedokážou z oficiálních dokumentů spočítat, kolik peněz vlastně Srbsko na podporu Fiatu za dvanáct let zaplatilo nebo odpustilo na daních.
