Mohla by hrát ústřední roli v antiutopistických filmech nebo třeba vizuálně působivých klipech. Motorka z nerezové oceli s nádrží obalenou hovězí kůží je jedinečná parním pohonem i originálním designem. Jejím autorem je konstruktér Ladislav Šedivý z Roudné na Táborsku.
Mnoho let pracoval ve vývojovém oddělení společnosti Pal, později Brisk. A je to nadšený kutil, takže parní stroje začal sám stavět asi před 25 lety, prý z nudy. Proč má rád páru? "Ani nevím, prostě se mi to líbí. Ale věnuji se i klasickým benzinovým motorům, teď jsem kamarádovi zrovna dokončil vodou chlazený ležatý dvouválec Ford z roku 1982. Přitom auto vzniklo jen v jediném kusu a měl jsem k dispozici pouze fotografie," popisuje veselý vousatý konstruktér.
Jedním z jeho posledních počinů je jedinečný parní motocykl, který nazval ROZA Bohemia, přičemž zkratka znamená Roudenské závody automobilové. Pravděpodobně je jediný na světě.
"Myslím, že nic podobného neexistuje. Kdyby ano, tak by se jím autor určitě pochlubil. Navíc s nadšenci do páry různě po světě jsme v kontaktu, minimálně v Evropě tak nikdo nic podobného nemá," uvažuje Šedivý, který je předsedou českého spolku Nábřeží paromilců a pravidelně pořádá různé výstavy, akce a srazy.
Parních strojů má na kontě opravu mnoho, prý se ani nedají spočítat. I motorek prý postavil v minulosti už více, ale ROZA je unikátní právě tím, že může skutečně na páru jezdit. "Má kotel, který nenakládám uhlím, je na ní instalovaný plynový hořák. Voda v kotli pak rozpohybuje parní ventil. Nádrž na propan-butan jsem zašil do hovězí kůže. Když odebíráte plynu moc, obalí se ledem a zamrzne včetně všech součástek. Proto je to docela alchymie," připouští její autor.
Motocykl je osazen dvěma pumpami a na jízdu má zásobu 20 litrů vody. "Výhodou stroje je oproti asi čtyřem parním motokolům, které v Česku jezdí, to, že nemusí zastavit a vychladnout. Já můžu bokem vodu bez problémů doplňovat," popisuje zajímavosti.
Jezdit na ní chce ale talent. "Pára se chová jinak než benzin. Musíte se naučit pouštět páru do parního stroje tak, abyste v kotli udrželi tlak 8,5 atmosféry. Připouštět a brzdit je kumšt," popisuje, jak se na motorce učil jezdit, a přidává k dobru historku.
"Projel jsem se na ní v létě v Brně, kde jsme pořádali parní olympiádu. Měl jsem pocit, že už to umím, ale málem jsem dostal fakturu od obecního úřadu za demolici živého plotu," směje se.
ROZA Bohemia je zajímavá i vizuálně. Váží asi 180 kilogramů a je poměrně dlouhá, Ladislav Šedivý ji tak délkou přirovnává k motocyklům Čechie. Vše si na ní vyrábí svépomocí.
"Dost mi zabral vývoj motoru. Postavil jsem postupně tři. Kyvný jednoválec se neosvědčil, vyvažoval zleva doprava, to by mě při jízdě shodilo. Druhý hvězdicový pětiválec měl problém, fungoval půl hodiny a musel přestat, protože ve spodních válcích se srážel olej s vodou a vytvářel kaši. A pak jsem postavil hvězdicový dvouválec do V. Tamty jsem rozdal. Ale měl jsem si je nechat, teď vyrábím parník, mohl jsem je použít," popisuje konstruktér, jak složité bylo vymyslet funkční motor pro ROZU.
Kolik motorka stojí, je prý těžké vyčíslit, ale pravděpodobně milion korun. Při shánění materiálu stráví hodně času po kovošrotech. Motorka je totiž celá z nerezu. "To hlavně proto, že ji nechci lakovat. Nejdražší jsou na tom tedy nové nerezové trubky, ale díky kamarádům, které už mám ve sběrnách, dokážu spoustu věcí sehnat tam," popisuje, odkud spousta zajímavých detailů na jedinečné motorce z Tábora pochází.
