Je to už čtrnáct let, co se Dacia Duster zjevila poprvé. A to doslova, protože hranici 300 tisíc korun za rodinné SUV dokázala kromě ní pokořit už jen Lada Niva pocházející z hlubokých sovětských dob.
Startovací cena současné Dacie začíná těsně pod 430 tisíci, a to za v Česku nejoblíbenější verzi jezdící na LPG. V porovnání s konkurenčními evropskými značkami je to stále hodně dobré, ale jsou tu nově také auta z Říše středu, která mají právě Dacii dlouhodobě na mušce.
Současný Duster však už není úplně tím autem, kterým býval dřív. Zatímco první generaci si nebylo těžké představit na dvorku domku s plechovou střechou, na jehož druhém konci povlává šňůra s tesilovými kalhotami, nový Duster se od moderní evropské automobilové produkce prakticky neliší. Dostal jednoduché linie bez rustikálních příkras, zbavil se všech chromů a k tomu navíc přesedlal na recyklované plasty, protože jeho ústředním tématem je nově ekologie.
Když stojí všechny tři generace vedle sebe, není možné přehlédnout, že ta nejnovější působí zdaleka nejmohutněji. Je to dáno nejen vysokou a důsledně kolmou přídí, ale i menší boční prosklenou plochou, což je trend, který souvisí hlavně s bezpečností.
Co už ale uživatel Dusteru pocítí na vlastní kůži každý den, je moderní madlo dveří, které nahradilo starší zapuštěnou kliku - ta byla nejen nepříjemná do ruky, ale občas dokázala i bolestivě skřípnout prst.
Některé věci v Dusteru naopak přežívají už od jeho začátků. K takovým patří dvě plynokapalinové vzpěry přední kapoty, které u automobilek obvykle reprezentují luxusnější modely. Jejich přítomnost v rozpočtovém autě je raritou, která však zachovává sympatickou kontinuitu, na niž se v současném automobilovém světě dbá už jen velmi málo.
Že však je Duster stále autem, při jehož výrobě se každé leu obrací dvakrát, je znát nejpozději po nahlédnutí do interiéru. Obložení palubní desky a dveří je výhradně z tvrdých plastů, výplň kufru i čalounění z obyčejně působících materiálů. Sedadla postrádají nastavitelnou bederní opěrku, o elektrickém ovládání si mohou nechat jen zdát, což mimochodem platí i o víku kufru.
To však zároveň neznamená, že by uvnitř Duster působil nemoderně. Pod volantem najdeme digitální přístrojový štít, uprostřed palubní desky je desetipalcový displej. Jeho reakce by sice mohly být hbitější, ale propojení s telefonem proběhlo hladce a k dispozici je také Apple Car Play nebo Android Auto. Na středové konzole jsou pak dvě USB-C zdířky a také bezdrátová nabíječka telefonu.
Díky nové podvozkové platformě o něco narostl vnitřní prostor, což je znát hlavně na zadních sedadlech. Její nasazení však souvisí hlavně s asistenčními systémy, které nově vyžaduje evropská legislativa: Duster čte dopravní značky, upozorňuje cinkáním na překročení povolené rychlosti nebo vrací auto do jízdního pruhu, když se řidič na chvíli zapomene.
Všechny asistenty jdou naráz vypnout jediným tlačítkem - to se hodí v případě otravného cinkání, ale třeba asistent pro udržování auta v jízdním pruhu funguje u Dusteru překvapivě spolehlivě. Vzdávat se jeho služeb při noční jízdě po dálnici by nebylo moudré, v okamžiku mikrospánku dokáže zachránit život.
Zatímco ostatní automobilky upouštějí od nabídky přímo řazených převodovek, Dacia jde proti proudu. S výjimkou hybridu nabízí jen šestistupňový manuál, jehož charakter se navíc u verze 4×4 zcela proměnil. Už tu není krátká jednička suplující redukční převod, ale delší odstupňování převodovky zohledňuje hlavně nízkou spotřebu.
Právě spotřeba je na hranaté SUV až překvapivě nízká. Během stokilometrové zkušební jízdy si benzinová dvanáctistovka pohánějící přední kola řekla o 6,1 litru paliva na sto kilometrů. Verze s pohonem všech kol má normovanou spotřebu o půl litru vyšší, avšak při zkušebních jízdách byl Duster 4×4 k dispozici pouze na krátkou terénní vložku, a měřit jeho apetit tak nemělo význam.
Pokud však jde o konzumaci benzinu, největším překvapením byla jízda s hybridní verzí, kde zážehové šestnáctistovce sekundují dva elektromotory napájené z baterie o kapacitě 800 Wh. Hybrid je v nabídce jen s maximální výbavou a stojí 622 900 korun, proto se mu tradiční zákazníci Dusteru ke své škodě nejspíš vyhnou. Podle mluvčí českého zastoupení Renaultu Jitky Skaličkové si jej odhadem zvolí asi sedm procent zájemců - a budou to převážně takoví, kteří si přijdou pro Dacii vůbec poprvé.
A naměřená spotřeba hybridu? Citlivá práce s plynem přinesla odměnu v podobě 3,5 litru na 100 kilometrů. O dva litry méně, než uvádí norma.
Na tomto místě je dobré poznamenat, že pod kapotou třetí generace Dusteru už nenajdeme naftový motor. Moderní diesely jsou výrobně drahé a podle automobilky jejich přítomnost v Dacii nedává velkou šanci na úspěch. Benzinový hybrid je ale adekvátní náhradou, bonusem navíc je automatická převodovka.
Českým zákazníkům však patrně ani tentokrát nikdo nevymluví, že nejlepší verzí je ta na LPG. Dlouhodobě tvoří skoro polovinu prodejů Dusteru a české zastoupení Dacie z ní také udělalo cenově nejdostupnější volbu. Do Malagy ale Duster na propan-butan bohužel nedorazil, zkušenost s ním snad uděláme později v redakčním testu.
