Škoda Kodiaq je pevně spjatá s ostrovem na Aljašce, její předchůdce zase s Novým Zélandem. Pokud se někdy budete po tomto ostrově pohybovat, možná budete mít štěstí a narazíte na nepřehlédnutelně hranatý vůz. Vzdáleně připomíná Land Rover, ve skutečnosti je to ale Trekka. Jediné auto vyráběné na tomto zeleném ostrově ve svých útrobách skrývá techniku z Mladé Boleslavi.
Za projektem vozu Trekka stojí nápad novozélandské společnosti Motor Industries International, která v šedesátých letech hledala možnosti, jak vyrábět užitkový vůz pro farmáře. Původně se uvažovalo, že by auto pohánělo soustrojí od britské firmy Bradford, pak se ale konstruktéři zaměřili na Škodu. Ta totiž i v době socialismu byla na Novém Zélandu známá – dovážela sem modely Octavia a pak i 1000 MB.
Trekka se začala vyrábět v roce 1966 a využívala právě pohon ze Škody Octavia. Šlo tedy o čtyřválcový motor s objemem 1,2 litru, který byl schopen produkovat 35 kW (47 k) výkonu. Poháněl zadní nápravu, což není právě ideální pro pohyb v terénu.
Karoserii vozu tvořil obyčejný plech a očividně u něj na designu příliš nezáleželo. Mnohem důležitější bylo, že šlo o poměrně lehký model, který vážil jen okolo 500 kg. Existoval jednak jako pick-up, jednak jako vůz s plátěnou střechou. Farmáři si na ni ale stěžovali, protože propouštěla vodu, a tak se pak vyráběla i pevná laminátová nástavba.
S pohonem zadní nápravy byl samozřejmě mimo zpevněné silnice problém. Firma to vyřešila rychle tím, že zavolala technika Raye Stona, který měl zkušenosti se stavbou závodních vozů. Ten na Trekku namontoval diferenciál s omezenou svorností.
O Trekku byl velký zájem, takže se exportovala i do Austrálie nebo na Fidži. Sloužila také ve válce ve Vietnamu. Do konce výroby v roce 1973 bylo postaveno okolo 2500 exemplářů. Vůz se na Novém Zélandu stal jakousi ikonou, která ukazovala, že i tamní lidé umí stavět automobily. Ještě dnes ji lze na ulici potkat nebo najít ve sbírkách hrdých majitelů.
