Pikes Peak je pojem v motorsportu, zeměpisu i historii. Majestátní vrchol v podhůří skalistých hor se tyčí nad oblastí známou nálezy posledních dinosaurů a obývanou Arapáhy i Čejeny. V devatenáctém století se stal jedním ze symbolů zlaté horečky a v roce 1916 se tu rozeřvaly motory prvního závodu do vrchu.
Klikatá šotolinová cesta byla kompletně potažena asfaltem teprve v roce 2011. Báječní muži na zdivočelých strojích projížděli široké zatáčky smykem, přestože tu dlouho chyběla jakákoli svodidla a ze srázů se padá jako do Macochy. Vrchol leží ve výšce 4302 metrů, kde je po jakékoli fyzické námaze lépe loknout si kyslíku z bomby. Pikes Peak prostě nemá obdoby.
Vybrali byste si takové místo pro předvádění schopností nízkoemisního tahače? Asi ne. Jenže v Americe bez trochy rámusu a přehánění neprodáte ani koloběžku. Dvacetikilometrová trať s převýšením 1440 metrů Toyotu nelákala jen jako Hollywood motorsportu, ale také jako ultimativní odpověď na šejdíře z firmy Nikola, kteří falešný vodíkový kamion natočili při jízdě z kopce. Mimochodem sotva šest set mil odtud.
Toyota se zatím soustředí na vývoj samotného pohonu. V tomto případě elektrochemických článků, vysokotlakých nádrží na 700 atmosfér a elektromotoru o výkonu 350 kW. Plně naložená souprava váží 37 tun a ujede 600 km. Technika složená mimo jiné z dílů vodíkové Toyoty Mirai je namontovaná do amerického tahače Kenworth.
Proč tak krátký dojezd, vždyť dálkové tahače by měly zvládnout pětkrát víc? Protože jde o jeden z deseti pilotních vozů, které od loňska testují vodíkový pohon v přístavu Los Angeles. Mezi lodními jeřáby a skladovými areály v okolí dnes kmitá 16 000 tahačů, do budoucna jich bude ještě přibývat a zatím jezdí všechbny na naftu.
Provoz 70 kilometrů dlouhého přístavu, který dohromady se sousedním Port of Long Beach tvoří páté největší překladiště světa, patří k významným zdrojům znečištění. Kaliforský úřad pro kvalitu ovzduší (CARB) mu v roce 2017 poskytl 41 milionů dolarů na rozvoj technologií bez lokálních emisí. Na programu vodíkových tahačů se kromě Toyoty a Kenworthu podílí Shell jako dodavatel paliva.
Pilotní programy jako tento pomáhají vodíku na trh rozhodně víc než závody do vrchu. Jenže nejsou vidět. Že se náklaďák ukáže na veřejnosti ve spojení s národní legendou jako Pikes Peak, to už se do povědomí lidí zapíše snáz. Aby bylo jasno, že vodíková auta jezdí nejen z kopce dolů, ale i nahoru.
