Mazda přistupuje k elektromobilitě zdrženlivě. Její stratégové správně odhadli, že výroba baterií se bude rozvíjet pozvolna, a tak se u prvního modelu MX-30 spokojili se skromnou kapacitou a omezeným dojezdem.
Na autosalonu v Bruselu nyní představují vylepšenou verzi, kde cestování na delší vzdálenosti pomůže benzin. Na rozdíl od veškeré konkurence ovšem nepůjde o pístový motor ze sériové produkce, nýbrž o rotační unikát.
Jeho výhodou jsou kompaktní rozměry a nízká hmotnost, čehož Mazda v historii využívala ke stavbě malých a obratných sportovní aut. Model Cosmo z roku 1967 se vešel do daňově zvýhodněné kategorie malých vozů. S výkonem sto deseti koní přitom dosahoval nevídané rychlosti 185 km/h.
Zatímco ostatní výrobci v sedmdesátých letech nad Wankelem zlomili hůl, Japonci ho s příslovečnou zarputilostí dováděli na stále vyšší úroveň. Lehkým hliníkovým dílům dodávali odolnost nástřiky na bázi chromu, v osmdesátých letech doplnili turbodmychadlo a v roce 1991 vyhráli čtyřiadvacetihodinovku v LeMans.
V roce 2005 dokonce předvedli rotační motor na vodík. To však byla hudba budoucnosti, zatímco benzinový Wankel šel k ledu s nástupem závazných limitů emisí CO2 v roce 2012. Tím paradoxnější je jeho návrat dnes, kdy se emisní cíle dále zpřísňují.
Nasazení v elektromobilu MX-30 působí zdánlivě nelogicky. Jeho přední část vychází z konvenčního typu CX-30, pod kapotu by se tedy vešel pístový čtyřválec ze sériové výroby. Takové uspořádání mají všechny plug-in hybridy od Octavie po Mercedes-Benz třídy S.
Mazda ovšem zároveň zvolila sériové uspořádání pohonu, kdy spalovací motor točí výhradně generátorem. Proto mu stačí nižší výkon. Jelikož pohyb vozu obstarává elektromotor, požadavek na prudké zrychlení krátkodobě pokryje baterie, jejíž dobití počká, až uberete plyn.
Sériový motor přiměřeně nízkého výkonu však Mazda neměla k dispozici, a tak by stejně musela vyvinout něco nového. Proto dostal slovo prověřený, ale výrazně zdokonalený Wankel. Co do efektivity podprůměrný, ale malý a lehký.
První zveřejněná čísla dokazují, že se všechny úpravy soustředily na snížení deficitu účinnosti. Motor má jediný rotor, objem 830 kubických centimetrů a výkon 55 kilowattů podává při relativně nízkých 4700 otáčkách. Pro srovnání: poslední sportovní typ RX-8 měl rotory dva, celkový objem 1,2 litru a výkonu 170 kilowattů dosahoval až při 8200 otáčkách. Vůbec poprvé je u sériového Wankelu použito přímé vstřikování paliva.
Zda se Mazdě podaří dosáhnout spotřeby srovnatelné s konvenčním motorem a vícestupňovou převodovkou, zatím není jasné. Bližší údaje nezveřejnila a kromě samotného Wankelu bude hrát v její neprospěch i přenos výkonu. Sériovému hybridu totiž stejně jako elektromobilu nesvědčí jízda po dálnici, kdy se elektromotor se stálým převodem dostává do příliš vysokých otáček.
Že by mohlo jít spíše o elektrický pohon s trochou praktičnosti navíc, potvrzuje i neobvykle velká kapacita baterie 17,8 kilowatthodiny, která má v cyklu WLTP stačit k dojezdu 85 kilometrů. Většina plug-in hybridů je přitom stavěna jen na padesát kilometrů, které stačí k dosažení emisí CO2 pod 50 g/km.
Z elektromobilu je zachováno i stejnosměrné nabíjení, i když má výkon omezený na 36 kilowattů. Střídavým proudem půjde hybridní Mazdu nabíjet i třífázově 11 kilowatty. Během hodinového nákupu tedy pojme přes polovinu kapacity.
