Zákazníci Audi v Česku jsou poněkud specifická skupina. Když už zavítají do showroomu značky pro svůj nový vůz, berou ten (skoro) nejdražší. A tak ze statistik můžeme vyčíst, že nejprodávanějším modelem značky u nás je Q8 se základní cenou přesahující dva miliony korun. Za první půlrok se jich prodalo celkem 252, zatímco také nikoliv levná A6 na druhém místě našla "jen" 233 zákazníků.

Související

Slavné jméno nemusí zajistit prodej století. Proč je audi po Karlu Gottovi tak levné?

5 fotografií

Tajemství úspěchu přitom může mít vcelku banální pozadí. Stačí, když je auto promyšlené do té míry, že se jeho uživatel necítí jako oběť kompromisů. S Q8 je nemusí dělat v žádném případě, už proto, že pod kapotou najde vždy bohatou úrodu nejméně šesti válců.

V našem případě se motor živil naftou, při klidné jízdě autu s pohotovostní hmotností přes 2,2 tuny stačilo něco mezi osmi a devíti litry na sto kilometrů. Kvalitně odhlučněný motor si dobře rozuměl s osmistupňovým tiptronicem, oázu porozumění pak vhodně doplnily dokonale dávkované brzdy.

I když se Q8 s elektrifikací příliš nechlubí, kromě šestiválce je na palubě přítomen i malý elektromotor s výkonem 12 kW (16 k), který v rámci 48voltového mildhybridního systému slouží k plynulému a nerušivému spouštění spalovacího motoru po zastavení na semaforech, i k jeho podpoře při prudší akceleraci.

Jeho použití zcela zjevně pomáhá hlavně ve vypjatých chvílích, kdy řidič dupne na plynový pedál a čeká, že auto odpovídajícím způsobem vyrazí vpřed. Díky elektromotoru prakticky odpadá nepříjemná prodleva, která při takovém způsobu zacházení obvykle následuje.

Přítomnost mildhybridu řidič pozná i podle toho, že auto ve chvílích, kdy dá nohu z plynu, "plachtí" s vypnutým motorem. Děje se tak v rychlostech mezi 55 a 160 km/h, baterie dokáže živit palubní systémy auta až 40 sekund. S touto funkcí šetří auto půl litru nafty na každých sto kilometrů, přičemž řidič mnohdy jen podle otáčkoměru pozná, že šestiválec právě odpočívá.

Autor fotografie: Jakub Stehlík

Když to musí být vrchol

Špičková verze SQ8 je pro ty, kterým standardní model nestačí, pod kapotou má namísto šestiválcových třílitrů rovnou čtyřlitrový benzinový osmiválec. Že jde o top variantu se pozná už i podle detailů, namísto standardních 19" kol dostává o dva palce větší, detaily na náraznících jsou z hliníku a ladí k nim i kryty zpětných zrcátek. Oproti standardní variantě se SQ8 liší i tím, že dostala sportovní sedadla potažená kombinací mikrovlákna a kůže.
Tříramenný volant s pádly působí honosně a hliníkové detaily v interiéru mají styl. Tady je vidět, že se utracené peníze investovaly do toho, aby kabina působila pěkně a dokázala posádku hýčkat. A také dopravit do cíle pořádně rychle. Navzdory faktu, že auto váží 2,3 tuny, je neskutečně hbité a při zrychlení působí jako lokomotiva, což podporuje i monumentálnost karoserie. K vynikajícím jízdním vlastnostem významně napomáhá i podvozek, který má na rozdíl od šestiválcových verzí vzduchové odpružení už ve standardní výbavě. I tak v konfigurátoru u základní cenovky nikdo neskončí, cena modrého kusu, který na fotografii pózuje s testovanou naftovou verzí, se přehoupla přes čtyřmilionovou hranici. Šetřílkové se snad mohou uklidňovat tím, že za celou řadu příplatků platí nižší cenu, než zájemce o šestiválec. Na druhou stranu je asi moc nepotěší účet za benzin - pod dvanáct litrů na sto se s Audi SQ8 patrně nedostanou.

Jiné věci jsou zjevné víc, třeba že příplatek 28 700 korun za vzduchový podvozek nejsou špatně utracené peníze. Povinně by jej měli zaškrtnout ti, kteří chtějí za autem tahat těžké přívěsy - díky němu auto utáhne 3,5 tuny, zatímco bez něj je to o 700 kg méně.

Měchy také dokážou podvozek přizvednout, když auto projíždí třeba vyjeté koleje polní cesty, nebo jej naopak spustí níž k zemi, když je potřeba do kufru naložit těžký náklad. Mají také zásluhu na tom, že je jízda v Q8 tak plavně příjemná.

Spousta užitečných věcí je v Q8 samozřejmostí, třeba pohon všech kol quattro s mezinápravovým samosvorným diferenciálem. Za jiné je nutné připlácet, velmi často však lze takový výdaj podpořit rozumnou argumentací: Nejsou akustická skla za 15 tisíc zbytečnost? Jistěže ne! A co světla HD Matrix LED s laserovým přisvěcováním do dálky za bratru 30 tisíc? Ovšemže ne, je to přece high tech novinka, která tak nějak k Audi patří!

Totéž ostatně platí i o nových zadních OLED světlech, jejichž grafiku lze měnit v palubním menu a které zároveň poznají, když se na auto někdo zezadu "lepí". Takového řidiče se pak auto pokouší odradit tím, že na zádi varovně rozsvítí všechny segmenty.

Zatímco některé novinky jsou na Q8 naceněné rozumně, u jiných se zájemce celkem zapotí. Třeba 22" černá kola na testovaném autě vyjdou na 126 400 korun, přičemž bez příplatku jsou k dispozici jen poněkud nezáživné "devatenáctky". Levný není ani nový lak v barvě saharského písku "Zlatá Sakhir", za který si automobilka účtuje 68 900.

Možnosti příplatkového ceníku jsou zkrátka příliš rafinované na to, aby k základní ceně nepřibyly další statisíce. Jak jednoduché to je, ukazuje výsledná suma za testovaný vůz, která se blíží k hranici 3,2 milionu korun.