Úspora hmotnosti, lepší výsledky v oblasti aerodynamiky a možnosti propojení s dalšími elektronickými systémy vozů. To vše si experti slibují od zavedení kamer místo klasických automobilových zpětných zrcátek.
Od příští roku evropská legislativa umožní zavedení tohoto prvku do sériové výbavy automobilů. Do současnosti mohl být touto vymožeností vybavován pouze superúsporný automobil Volkswagen XL1. Ten ovšem musel získat výjimku.
"V současnosti s kolegy řešíme především uchycení tohoto prvku na karosérii, a rovněž otázky související s čištěním při provozu znečištěného objektivu," informoval při prezentaci vyvinutých a vyvíjených řešení vývojový specialista pražského vývojového centra společnosti Valeo Jiří Kubart. Obchodní název chystaného produktu této firmy zní Sightstream.
Zpětné zrcátko je totiž jedním z bezpečnostních prvků současných automobilů, a nelze připustit, aby řidič například vinou bláta, které odletělo od kola a přilepilo se na vysokorychlostní kameru snímající za denního světla 60 snímků za sekundu, ztratil přehled o situaci za vozidlem.
Na druhou stranu, řadu výrobců nahrazení zrcátek kamerami láká. Přinese totiž poměrně nezanedbatelnou úsporu hmotnosti, a ještě větším přínosem bude snížení aerodynamického odporu jedoucího vozu, tudíž následně i emisí CO2, potažmo spotřeby. Sníží se rovněž hluk, který způsobuje vzduch proudící kolem auta.
Další výhodou je také snadné propojení s asistenčními systémy moderních aut, konkrétně třeba systému pro varování před blížícím se vozidlem v takzvaném mrtvém úhlu.
Aby ale byla možná sériová montáž tohoto prvku, bude nutné vyřešit ještě několik palčivých otázek. Jednou z nich je například situace, kdy dojde ke znečištění buď celé čočky, nebo jen části objektivu kamery "zpětného vidění". Řeší se tedy způsob, jak kamery čistit. Vývojáři se budou muset navíc ještě popasovat s problémem zdánlivého blikání světlometů z LED diod. Ty totiž mohou při zobrazení na displeji vyvolat dojem, že se zezadu blíží záchranářské vozidlo s rozsvíceným majákem, případně že zadní vůz dává znamení o změně směru jízdy.
Podle Kubarta zatím nepanuje ani shoda o umístění displejů v interiéru, na které se bude obraz ze zpětných kamer přenášet. "Možná je poloha po obou stranách volantu, pravděpodobnější ale bude jejich zabudování do čelních sloupků karosérie," vysvětluje vývojář.
Dříve než obě vnější zpětná zrcátka bude ale zřejmě displejem nahrazeno vnitřní zrcátko. V jeho případě je totiž legislativa benevolentnější.
Kubart předpokládá, že v budoucích autech prémiové kategorie se blízké budoucnosti objeví celkem devět kamer. Čtyři poslouží pro parkování a skládání obrazu okolí vozidla v úhlu 360 stupňů, další je čelní kamera zajišťující čtení dopravních značek, přepínání dálkových světlometů a podílí se i na funkci nouzového brzdění, další tři kamery budou zmíněnou náhradou za zrcátka, a poslední se namontuje například na přívěs, aby měl řidič přehled rovněž o situaci za ním.
Vývojové centrum Praha společnosti Valeo se samozřejmě zabývá množstvím dalších úkolů. Experti pracují například na dalším vylepšení parkovacích asistenčních systémů (právě v oblasti vývoje parkovacích asistenčních systémů a integrace senzorů do automobilů je Valeo světovou jedničkou). Výsledky své práce ověřují na prototypech jednak přímo na silnicích, a jednak v testovacím areálu na bývalém vojenském letišti v Milovicích. V současnosti se budují nové prostory pro dalších zhruba pět stovek vývojových pracovníků v pražské Hostivaři. Nábor specialistů již začal.
