Itálie a Německo zpochybňují zákaz spalovacích aut. Moc prostoru k jednání ale nemají

Martin Frei Martin Frei
1. 3. 2023 18:07
Po politické dohodě z loňského léta by Unie měla potvrdit definitivní znění zákazu prodeje spalovacích aut v roce 2035. Parlament již předpis schválil, ministři dopravy Itálie a Německa nečekaně obrátili. Mohli by shodit ze stolu výsledek téměř dvouletého jednání a nadělat si hodně nepřátel. Reálná šance na pokračování konvenčního pohonu po roce 2035 je přitom zanedbatelná.
Foto: iStock

Zákaz prodeje nových osobních vozidel se spalovacím motorem od roku 2035 je součástí balíčku Fit for 55, jehož cílem je snížit evropské antropogenní emise oxidu uhličitého do roku 2030 o 55 procent. Balíček byl navržen Evropskou komisí v červenci 2021 a orgány unie od té doby jednaly o jeho přesné podobě.

Zástupci některých automobilek či chudších států zákaz spalovacích motorů kritizovali jako technicky nezvládnutelný a ekonomicky i sociálně riskantní. Některé studie o náročnosti výroby baterií a nedostatku surovin hodnotí kriticky i jednoznačnost ekologických přínosů opatření.

Rok 2035 byl nakonec přijat jako kompromis, když zejména zástupci zemí Beneluxu či Skandinávie požadovali, aby spalovací motory skončily ještě dříve. V radě ministrů životního prostředí pro zákaz loni v červnu hlasovala i česká ministryně Anna Hubáčková.

Finální znění zákona prošlo 14. února evropským parlamentem a od nadcházejícího jednání zástupců vlád se očekával obvyklý formální souhlas. Místo toho se v posledních dnech ozvali ministři dopravy Německa a Itálie a pohrozili zamítavým stanoviskem.

Německý ministr Volker Wissing se odvolává na to, že Evropská komise nesplnila jednu z doprovodných podmínek. Nepřipravila právní rámec pro využití syntetických paliv. Pakliže jsou s pomocí bezemisní elektřiny vyrobena ze zeleného vodíku a oxidu uhličitého zachyceného z atmosféry, měla by být uznána jako klimaticky neutrální.

Otázka není tak jednoduchá, jak vypadá na první pohled. Pokud výrobce deklaruje, že daný typ vozidla využívá výhradně palivo ze zelených zdrojů, musí norma buď zabránit uživateli tankovat fosilní benzin, který bude nadále v prodeji pro starší auta, nebo naopak přenést odpovědnost za takové jednání z uživatele na automobilku.

Wissing nyní argumentuje, že když Evropská komise takový návrh nepřipravila, Německo nemůže podpořit konec spalovacích motorů v roce 2035. Jednostranná legislativa podle něj zbytečně vyřadí ze hry čistá a dostupná vozidla.

S jeho úvahou však moc neladí fakt, že syntetická paliva jsou zatím extrémně drahá a vyplatí se především v letectví nebo ve sportovních vozech, kde nad cenou převáží nízká hmotnost pohonu. Z automobilek e-paliva nejaktivněji podporuje Porsche. I když paliva mohou velkokapacitní výrobou zlevnit, není jasné, zda za deset let vyjdou dostupněji než bateriový pohon.

Nejde ani o jednotný postoj německé vlády. Ministři za stranu zelených na zákazu trvají a podle agentury Reuters jsou překvapeni, že s nimi Wissing svůj názor nekonzultoval. Někteří upozorňují, že Wissing je členem FDP, která v nedávných komunálních volbách utrpěla ztráty a snaží se získat u veřejnosti kladné body.

Což ale jen potvrzuje, že ani v Německu se silný tlak na elektromobilitu nesetkává s jednoznačným nadšením. Zejména po zdražení elektřiny a omezení dotací.

Domácí politika může hrát roli i v postoji italské vlády. Koncern Stellantis, do nějž patří automobilka Fiat, s odvoláním na elektromobilitu oznámil další škrty v Itálii. Za poslední tři roky jde už o sedm tisíc ztracených pracovních míst. Ministr Matteo Salvini mluví o zákazu spalovacích motorů jako o sebevraždě a skvělém daru pro Čínu.

Pragmatičtější přístup lze u pravicového kabinetu chápat, stejně jako snahu změnit rozhodnutí, které padlo jen tři měsíce před italskými volbami. Je však s podivem, že vláda o tak zásadní věci dosud nepromluvila a Salvini oznámil své negativní stanovisko až v předvečer jednání Evropské rady.

Navíc se chystá pouze oprášit neúspěšný návrh konzervativnějších europoslanců z minulého roku: v roce 2035 snížit výfukové emise CO2 nikoli o sto, nýbrž o devadesát procent. Vzhledem k tomu, že malá levná auta se vyplatí vyrábět jen ve velkých sériích, by to výrobcům dostatečnou úlevu nepřineslo.

Zamítnutí současného návrhu by znamenalo vrátit celou věc na začátek. Přitom není pravděpodobné, že by stejná sestava evropského parlamentu našla shodu na mírnějším postupu.

Už v květnu minulého roku to redakci Aktuálně.cz vysvětlila česká europoslankyně Kateřina Konečná, členka výboru pro životní prostředí: "Byla jsem jednou z prvních, která se proti návrhu komise postavila. Bohužel složení výboru je takové, že kdybych nehlasovala pro rok 2035, s největší pravděpodobností projdou daleko tvrdší návrhy s daleko rychlejším nástupem elektroaut."

 

Právě se děje

Další zprávy