Petr Šikl
25. 7. 2018 6:15
Toužíte po dostatečném prostoru, minimu potíží, atraktivním vzhledu a ještě k tomu nechcete příliš utrácet? Ač se to nezdá, dnes recenzovaná „empévéčka“ ze země galského kohouta mohou za předpokladu dobře zvolené pohonné jednotky a správně vybraného kusu fungovat bez větších potíží.
Diesely napravují reputaci
Osmiventilová šestnáctistovka HDI spojená s šestistupňovou manuální převodovkou je dobrou volbou. Spolehlivost je slušná, stejně tak dynamika i spotřeba paliva. Verze e-HDi přináší robotizovaný manuál a systém stop-start řešený reverzním alternátorem. Dvoulitr HDI je pak volbou všech náročnějších motoristů. Nechybí pružnost, nadprůměrná dynamika i při plném obsazení nebo vyšší kultivovanost. A vše při dobré spolehlivosti a přijatelné spotřebě paliva.
Téměř shodná situace panuje i u renaultu. Šestnáctistovka dCi nasazená v roce 2011 je výborným společníkem. Čtyřválec je tichý a lítá jako vítr. Překonáte-li neochotu spolupracovat v nízkých otáčkách, budete s tímto srdcem víc než spokojeni. Netrápí ho zatím žádné chronické závady, má bezúdržbový rozvodový řetěz a v praxi s ním dokážete jezdit pod šest litrů. Je tedy důstojnou náhradou za původní devatenáctistovku dCi. Na tu pod kapotou scénicu je možné narazit pouhé první dva roky výroby. V praxi se jedná o poměrně jednoduchý diesel, když se spoléhá na turbodmychadlo s pevnou geometrií nebo solenoidové vstřikování Bosch. První rok výroby se navíc obešel bez filtru pevných částic. Vrchol nabídky v podobě dvoulitru dCi není takový zázrak, jak by jeho výkon (až 118 kW) mohl napovídat. Vstupnímu dieselu 1.5 dCi se vyhněte v jeho nejslabší variantě (63 kW).