20. března 1800 napsal Alessandro Volta dopis řediteli Královské společnosti v Londýně, kde popsal svůj výzkum a vznik takzvaného Voltova sloupu, tedy samostatného článku produkujícího elektrické napětí. Sloup byl tvořený zinkovými a měděnými kotouči oddělenými kůží namočené v kyselinovém roztoku (tedy několika sériově spojených galvanických článků). Na jednom konci byl zinkový kotouč, na druhém měděný kotouč. Vznikly tak dva póly, po jejichž propojení vodičem jím procházel elektrický proud.

Volta sloup sestrojil patrně již v roce 1799, kdy tím završil svůj výzkum založený na pokusech a zjištěních jiného italského fyzika Luigiho Galvaniho, pro něhož ale byla elektřina živočišným produktem. Volta ji však viděl jako chemickou reakci dvou kovů. Objevem Voltova sloupu vznikl první trvalý zdroj elektrické energie, a tedy i první baterie.