Když se řekne segway, lidem se nejspíš vybaví skupinka turistů jedoucí po chodníku na dvoukolovém vozítku s dlouhou tyčí uprostřed. Chodci se před nimi klidí z cesty a úředníci vymýšlejí speciální vyhlášky, jak je z města vytlačit.

Od té doby, co americkou značku koupil čínský výrobce motokoloběžek Ninebot, Segway podstatně rozšířil svůj záběr. Kromě onoho zvláštního "samobalančního transportéru" teď nabízí i robotizované sekačky na trávu, elektrokoloběžky a také elektrické skútry.

Takové dopravní prostředky lze v Česku řídit i bez espézetky a řidičáku. V tomto případě je ale výkon motoru omezen na 250 wattů a rychlost nesmí přesáhnout 25 km/h. Od patnácti let a s řidičským průkazem skupiny AM je možné usednout za řídítka skútru s maximálním výkonem 4 kW a rychlostí do 45 km/h. A komu je osmnáct a vlastní vůdčí list na osobní auto skupiny B, může si pořídit stroj, se kterým už lze zažít mrazení v zádech. Povolené maximum 11 kW je totiž v podání elektromotoru o něčem jiném než u běžné spalovací stopětadvacítky.

Hlavní rozdíl je v síle točivého momentu. Zatímco benzinové stroje mají "krouťák" obvykle kolem 11 Nm, elektroskútr Segway E300SE, který prošel redakčním testem, má papírových 200 Nm. A stejně jako u elektrických aut, ani v tomto případě k tomu není nutné nejprve motor dostat do patřičných otáček.

Taková síla se přirozeně promítá do jízdních vlastností. Suchý údaj o akceleraci z nuly na 50 km/h za 2,9 vteřiny je pouhým číslem, dokud si ji člověk nevyzkouší na vlastní kůži. V praxi to vypadá asi tak, že zatímco automobilisté šmátrají po šaltpáce, aby zařadili jedničku, segway už způsobně stojí na příštích semaforech. A pokud opustí hranice města, může se rozjet až na 105 km/h.

Ona už povolená devadesátka je na stroji s dvanáctipalcovými koly, kde se sedí vzpřímeně s nohama u sebe a před proudem větru nechrání jezdce žádný štít, zajímavá zkušenost. Nebýt brzdou provozu však zároveň znamená cítit se bezpečně, protože vás nikdo v jednom kuse nepředjíždí.

Ostatně pro bezpečnost toho Segway nedělá zrovna málo. Na obou kolech je dvoukanálový systém ABS, který při prudkém brzdění kotoučovými brzdami nezablokuje kola, a také celkově až triviální ovládání, které se snaží eliminovat chyby nezkušených jezdců. Při stání v kopci se automaticky aktivuje funkce hill holder, která zabrání couvání skútru, funkci brzd tu do značné míry přebírá rekuperace, která po ubrání plynu stroj výrazně zpomaluje. Je to jakási obdoba jednopedálového ovládání u elektrických aut, s tím rozdílem, že zde se akcelerace i brzdění reguluje pravou rukojetí. Hlavně v městském provozu to řidiči hodně usnadňuje život.

Ze třech jízdních režimů, které jsou na segwayi k dispozici, mají rekuperaci dva - třetí je "plachtící", vhodný pro plynulou jízdu mimo město. Otázka však může znít, na jak dlouhou cestu je bateriový skútr vlastně stavěný.

Dojezd 130 kilometrů, který uvádí výrobce, platí pro stroj vybavený třemi lithiovými bateriemi. V Česku se však segway ve standardním provedení prodává se dvěma, obě mají své místo v podlaze skútru. Kdo tedy potřebuje co nejdelší dojezd, musí investovat 46 690 korun do baterie třetí, která je však umístěná pod sedlem, kde se jinak nachází úložný prostor s objemem 37 litrů. Bez baterie se sem vejdou dvě helmy, s baterií pouze jedna. Prostor se pak smrskne přesně na polovinu.

Většině uživatelů skútru však patrně budou stačit baterie dvě. Reálný dojezd se v takovém případě pohybuje kolem 85 kilometrů, doplnění energie z domácí 230V zásuvky trvá přibližně pět hodin. Nabíjecí konektor skútru je vlastní konstrukce, stroj tedy nelze dobíjet na veřejných AC stojanech tak jako automobily. Vždy je nutné mít po ruce speciální nabíječku Segway, která naštěstí není objemná ani těžká, takže ji lze vozit s sebou. Maximální nosnost skútru je ostatně třeba hlídat. Segway sice převeze řidiče i se spolujezdcem, dohromady by však neměli vážit víc než 153 kg.

A ještě jednu poznámku pro případného zájemce o bateriový skútr si nelze odpustit: kdo v životě řídil pouze auto a motokolo, měl by při vzájemném oťukávání se Segwayem 300 být maximálně opatrný a jízdu si nejprve vyzkoušet na odlehlém místě. Skútr je sice díky nízkému těžišti nadprůměrně stabilní, jeho síla a rychlost však dokáže být záludná a v zatáčce nezkušeného jezdce se špatnou technikou umí snadno vynést rovně z oblouku. Naštěstí dnes existují kurzy, kde se dá pod dohledem inspektora zatáčení natrénovat, obvykle k tomu stačí jeden intenzivně prozatáčkovaný den.

Mohlo by vás zajímat:

Spotlight Aktuálně.cz - Štěpán Vymětal | Video: Tým Spotlight