Na závodě 24 hodin Le Mans se letos představily tři revoluční novinky. Dva hybridní modely a jeden vůz s originální „křídlovou" karoserií. První z nich, Audi R18 e-tron Quattro, v závodě zvítězilo a zapsalo se do historie jako první vítěz s hybridním pohonem. Toyota a DeltaWing závod pro kolize nedokončily.
Vítězný hybrid - Audi
Audi R18 e-tron Quattro využívá ke klasickému spalovacímu motoru hybridní systém se setrvačníkem. Při brzdění akumuluje energii a tu potom využije k pohonu předních kol, zatímco zadní kola jsou poháněna turbodieselem V6 o objemu 3,7 l.
Dodavatelem hybridního systému je Williams WHP a elektromotor/generátor je od firmy Bosch. Při brzdění se roztočí uhlíkový setrvačník umístěný ve vakuu. Setrvačník je umístěn na místě spolujezdce v kokpitu. Při výjezdu ze zatáčky při překročení rychlosti 120 km/h se nahromaděná energie využije k pohonu předních kol. Tento systém rekuperace kinetické energie pracuje bez zásahu jezdce. Audi už tento systém zkouší i v osobních vozech.
Smůlou pronásledovaný hybrid - Toyota
Toyota se s modelem TS30 HYBRID vrátila do světa motorsportu. Vůz využívá odlišný systém rekuperace energie při brzdění THS-R (Toyota Hybrid System - Racing), vycházející ze zkušeností se sériovými vozy a pracující stejně jako KERS ve vozech F1. Na rozdíl od Audi kinetickou energii promění v elektrickou a tu uloží do kondenzátoru Nisshinbo umístěného v kokpitu. Z toho následně elektrickou energii využije k pohonu elektromotoru Denso. Ten se připojí k zážehovému motoru V8 3,4 l při pohonu zadní nápravy. Kondenzátor umožňuje využít naakumulovanou energii při jakékoli rychlosti.
„Křídlo" - Nissan DeltaWing
Nissan má v úmyslu změnit tvář vytrvalostního závodění s radikálním projektem DeltaWing. Vůz byl původně navržen pro americkou sérii IndyCars. Tam jej však z trojice návrhů nevybrali. Proto se jeho tvůrci rozhodli vstoupit do vytrvalostních závodů. Ve spolupráci s Nissanem jej proměnili pro závod 24 hodin Le Mans. Startoval s číslem 0 mimo oficiální klasifikaci.
DeltaWing je poháněn zážehovým čtyřválcem Nissan DIG-T 1,6 l s přímým vstřikováním vycházejícím ze sériové produkce (objevuje se např. v Nissanu Juke). Motor se zdá pro závodní speciál malý, ale díky přeplňování turbodmychadlem má výkon 300 k. Vůz je také velmi lehký a především má vynikající aerodynamiku. Dosahovanými časy se zařadil mezi kategorie LMP1 a LMP2, ač disponoval menším výkonem. Závod nedokončil po kolizi s vozem Toyota. Spekuluje se o tom, že kolize byla způsobená právě nekonvenční konstrukcí vozu DeltaWing s uzoučkou přídí, kvůli které jej pilot Toyoty zřejmě přehlédl.
--------------------------------------------------------------------------------
