Auta se spalovacími motory ještě neodcházejí na smetiště dějin, ale elektromobily zřejmě jednou zvítězí. Takový vývoj naznačovala automobilka Audi během prezentování svých nových technologií novinářům ve své laboratoři mobility budoucnosti. Do roku 2020 chce být Audi světovou špičku ve výrobě elektricky poháněných vozidel.
Nešlo o pouhou teorii, dokonce byla možnost se s některými prototypy v okolí Mnichova svézt.
R8 e-tron, které drží na severní smyčce okruhu Nürburgring skvělý čas osm minut a devět sekund bude sice hračkou pro pár vyvolených (s maximální rychlostí omezenou na 200 kilometrů v hodině a dojezdem přes dvě stě kilometrů), ale značka se čtyřmi kruhy ve znaku se chystá nabídnout i elektromobil s prodlouženým dojezdem. Nabízí řadu jízdních režimů, přičemž dynamika je srovnatelná se sportovnějšími verzemi běžných aut se spalovacími motory.
Před laboratoří mobility Audi stály zaparkované prototypy A1 e-tron, v jehož útrobách se skrývaly jak baterie, tak dva elektromotory a zážehový tříválec se zdvihovým objemem válců 1,5 litru. Jeho výkon je 130 koní a maximální točivý moment 200Nm. Spojen je s motorgenerátorem, který má maximální výkon 50kW a maximální točivý moment 210 Nm. Tento motor slouží primárně pro výrobu elektřiny, ale může se zapojit i do pohonu vozidla, pokud jede auto rychlostí nad sto třicet kilometrů v hodině a síla tohoto elektromotoru přijde vhod buď kvůli snížení spotřeby, nebo pro lepší akceleraci.
S elektřinou je možno hospodařit
Základní režim je ale čistě elektrický, zejména při klidné městské jízdě rychlostí do 55 kilometrů v hodině. Pouze elektrický pohon je ovšem možný využívat až do zmíněné rychlosti 130 kilometrů v hodině. Na starost ho má druhý, větší elektromotor, který má maximální výkon 116 koní a maximální točivý moment 250 Nm. Elektrickou energii si bere z baterií, které jsou uloženy pod zadními sedačkami a teoreticky mají vystačit až na 90 kilometrů jízdy.
V duálním režimu bude automobil nejčastěji pracovat v rychlostech od 55 do 130 kilometrů v hodině. Celé hybridní soustrojí má výkon 177 koní a umožňuje rychlost až 200 kilometrů v hodině a zrychlení z nuly na sto pod devět sekund.
Pokud si baterii před jízdou dobijete ze zásuvky, Audi slibuje, že první stovku kilometrů ujedete se spotřebou benzinu zhruba jeden litr. Systém, jak jsme si ověřili při jízdě v příměstské oblasti Mnichova, fungoval v prototypu bezchybně.
Zkusit jsme si rovněž mohli krátkou jízdu v Audi A7, ve kterém bylo pokusně kromě běžného turbodmychadla namontováno ještě jedno - tentokrát elektrické. Zrychlení z klidu při zapnutém elektrickém turbu připomínalo sportovní vůz s výkonem více než tři sta koní, zatímco bez jeho pomoci se automobil zprvu (než se uvedlo v činnost velké turbodmychadlo) rozjížděl o poznání těžkopádněji.
Jak skladovat elektřinu?
O termínech nasazení obou technologií zatím v Audi tajuplně mlčí, ale podle našeho názoru jde o otázku jednoho, maximálně dvou roků.
Audi také představilo ve své laboratoři detaily o svém projektu bezemisní dopravy.
Základ spočívá ve využití větrných elektráren, které již postavilo v Severním moři. Energie z nich může sloužit buď přímo k dobíjení elektromobilů, nebo se v době, kdy je v síti přebytek elektřiny, může využít pro elektrolýzu a výrobu vodíku. Na vodík pak mohou jezdit další auta. Pokud bude vyrobené elektřiny stále ještě příliš mnoho, vyrobí se další vodík a ten se ve speciální továrně ve Werlte v regionu Emsland promění při reakci s CO2 (získává se z bioplynové stanice) na syntetický zemní plyn. Továrna bude schopna již v roce 2013 vyrobit dostatek syntetického zemního plynu pro 1500 vozů Audi A3 TCNG, přičemž každý z nich bude moci ujet 15 000 kilometrů. Výsledkem bude CO2 neutrální mobilita.
Pro oblasti, kde nelze na výrobu elektrické energie využívat větrné elektrárny, připravuje Audi projekty na výrobu e-etanolu a e-nafty, přičemž výchozí surovinou budou speciálně kultivované mikroorganismy.
