Praha - Více než šest tisíc nehod a pět mrtvých řidičů a spolujezdců. Srážka automobilu se zvířetem se v letošních policejních statistikách dopravních nehod dostává na přední místo.

Od ledna do září se po střetu s lesní i domácí zvěří stalo tolik bouraček jako bezmála za celý loňský rok. Loni navíc nikdo po havárii s jelenem či srnkou nezahynul. Ovšem například letos v dubnu uteklo farmářům u středočeského Lokte na dálnici stádo krav. Při hromadné havárii zemřeli dva lidé.

V červenci se zase na dálnici u Břeclavi dostala divoká prasata, do nichž pak narazilo nákladní vozidlo. Havárie se tentokrát obešla bez zranění.

Viník, anebo oběť?

V policejních protokolech je zvěř označována jako viník havárie. Pro ochránce přírody či myslivce je to ovšem spíše naopak. Lesní zvěř nebo divocí ptáci jsou obětí dopravních nehod.

Přesné číslo usmrcené zvěře ovšem nikdo nezná. Žádná podrobná statistika totiž neexistuje.

"Podle policejních statistik je každoročně hlášeno asi 8,5 tisíce střetů dopravních prostředků se zvěří. Skutečný počet je však mnohem vyšší a odhadovaná škoda na zvěři je několik desítek milionů korun ročně," konstatoval Jiří Šilha, mluvčí Českomoravské myslivecké jednoty.

Dodal, že v některých honitbách dokonce počet usmrcených srnek nebo zajíců převyšuje plánovaný roční lov.

V záchranných stanicích končí stovky zvířat

Český svaz ochránců přírody každoročně přijme do svých záchranných stanic osm až deset tisíc zraněných ptáků, ježků a dalších zvířat. Střet s automobilem přitom patří mezi hlavní příčiny jejich poranění.

Srna nepřežila srážku s autem | Foto: Policie ČR

Vloni putovalo do záchranných stanic více než šest set zvířat, které srazilo auto.Bylo mezi nimi i káně, které mělo po střetu s autem tak komplikovanou zlomeninu pažní kosti, že ji veterinář musel zafixovat hřeby.

"Pro menší druhy ptáků je doprava spolu s vedením vysokého napětí největší hrozbou," řekl Aktuálně.cz tajemník České svazu ornitologického Lukáš Viktora.

Uvedl, že počty usmrcených ptáků na silnici se špatně odhadují. Také proto, že usmrcené ptáky "odklízejí" dravci. "Kolik jich může být? Desetisíce? Těžko říct, přesná čísla prostě nemáme," dodal Viktora.

Podchody, nadchody, oplocení

Mluvčí ředitelství silnic a dálnic Martina Vápeníková uvedla, že u nově stavěných dálnic se na ochranu řidičů a zvěře myslí budováním nadchodů, podchodů či plotů.

"Například dálnice D8 bude oplocená celá," řekla Aktuálně.cz Vápeníková. Uvedla, že u starých dálnic, třeba brněnské D1, staví silničáři ploty podle toho, kolik dostanou peněz. Prioritou jsou místa, kde jsou střety se zvířaty nejčastější.

Nejde o nic laciného, například na dálnici přes České středohoří vyjdou různá ekologická opatření včetně přechodů pro zvěř na více než miliardu.

Největší problém ovšem představují silnice prvních tříd. "Tam není možné postavit ploty skoro nikde," poznamenala Vápeníková.

Jak se žije losům a vlkům na ostrovech

Srážka s projíždějícím automobilem je ovšem pro zvěř jen jednou z hrozeb. Některé úseky dálnic a frekventovaných dálnic jsou pro jelena, losa, vlka nebo rysa totéž co pro člověka zdi vězení.

Los ve volné přírodě ve Švédsku | Foto: Aktuálně.cz

Významné komunikace jsou pro velká zvířata nepřekonatelnou překážkou, což ohrožuje budoucnost mnoha druhů - izolované skupiny zvěře mohou časem dokonce vyhynout. Silnice totiž rozdrobují krajiny i změnšují tak životní prostor zvířat, která potřebují rozsáhlejší území.

Izolovaná zvěř trpí takzvanou nedostatečnou genetickou rozmanitostí. Anebo není schopna vyrovnat nenadálé ztráty způsobené například při přírodních katastrofách či náhlé změně počasí. Nebezpečí hrozí například losům, kteří žijí na několika ostrůvcích v počtu pouhých několika desítek kusů.

Ministerstvo životního prostředí před několika lety nechalo vypracovat speciální mapu, která má napomoci k tomu, aby se česká krajina do budoucna co nejméně rozdělovala.

Nejhorší situace je na dálnici D1 na Vysočině, kde žije hodně velkých zvířat. Ministerstvo proto doporučilo postavit v těchto místech za 140 milionů korun dva "zvířecí" mosty.