Praha - Hrob někdejšího československého legionáře Františka Stránského hledala jeho rodina celých devadesát let. Věděli, že zahynul na Sibiři, ale po místu, kde je pohřben, pátrala marně manželka, pak jeho děti a nakonec i vnuci.
Teď se to pomocí unikátní databáze válečných hrobů (www.valecnehroby.army.cz), která vzniká na ministerstvu obrany, podařilo jeho pravnukovi Josefu Miřáckému.
„Nejsilnějším impulsem, abych obnovil pátrání, bylo narození mého syna Františka," vypráví pravnuk pana Stránského. "Pojmenovali jsme ho po pradědečkovi, o němž jsme i po těch devadesáti letech věděli jen to, že zmizel na konci první světové války kdesi na Sibiři," říká a ukazuje dokument podepsaný prezidentem Masarykem: ´František Stránský padl za osvobození československého národa.´
Brečeli jsme půl dne
Rodina má také po dědečkovi a pradědečkovi několik fotografií z československých legií, které před smrtí poslal manželce.
"Když se František narodil, zařekl jsem se, že pradědečkův hrob musím už konečně najít," vzpomíná Josef Miřácký, jak v roce 2007 s intenzivním pátráním začínal.
Nejprve hledal pomoc na ruském velvyslanectví. Potom se přes portál válečných hrobů obrátil na odbor pro válečné veterány českého ministerstva obrany. Pak už to šlo ráz na ráz. Pracovník odboru Pavel Filipek požádal o pomoc českého vojenského přidělence v Moskvě Dušana Pastyříka a ten v roce 2010 místo posledního odpočinku Františka Stránského objevil.
Legionář byl pohřben s dalšími dvaceti Čechoslováky na Bajkalsko-amurské magistrále u městečka Polovina před tamním kostelíkem.
„Když nám pan Pastyřík poslal snímek toho místa i kostelíka kdesi na Sibiři, máma - vnučka Františka Stránského - probrečela půl dne. Vlastně už jsme ani nedoufali, že to místo někdy najdeme," říká legionářův pravnuk.
Našel i starý pomník
Tím však příběh nekončí.
Při pátrání Josefa Miřáckého byly nalezeny i originální nákresy původního pomníku legionářů, který byl za vlády sovětů zničen. Minulý týden byl pak obnovený pomník v sibiřské Polovině instalován a v nejbližších týdnech bude slavnostně odhalen.
„Rád bych byl při tom, abych mohl poprvé položit na pradědečkův hrob květiny a poděkovat mu za jeho odvahu," svěřuje se Josef Miřácký, který se za roky pátrání stal odborníkem na Československé legie v Rusku.
„S ohromením jsem zjistil, jak obdivuhodní legionáři byli. Téměř z ničeho vybudovali akceschopný šedesátitisícový sbor a obsadili strategicky významnou dopravní tepnu - transsibiřskou magistrálu. Ve všeobecném hospodářském i politickém rozvalu Ruska se dokázali bez potíží uživit, ošatit, vyzbrojit… byli nejenom vojenskou jednotkou, ale i perfektně a samostatně fungujícím ekonomickým celkem," říká Josef Miřácký.
