Zdejší věznice jsou přeplněné. Jak je zjevné z letošní zprávy Rady Evropy, Česko je jednou ze zemí, kde je za mřížemi v poměru k počtu obyvatel vůbec nejvíce lidí. Se 180 vězni na 100 tisíc obyvatel mu v rámci celé Evropy náleží sedmé místo, ze zemí Evropské unie je pak třetí za Slovenskem a Litvou.
Podle statistické ročenky Vězeňské služby byla loni její zařízení plná z 94,7 procenta. Počet vězňů v českých věznicích přitom stoupá. V současnosti jich je 19 164, o 426 více než na začátku roku, uvedl v úterý náměstek ministerstva spravedlnosti pro vězeňství Petr Dohnal.
"Odlehčit" věznicím plánovala také vláda Petra Fialy (ODS). Na začátku roku krátce po svém vzniku v programovém prohlášení uvedla, že se bude "zasazovat o rozšíření výkonu alternativních trestů, prevence a snižování recidivy".
Stát přitom neposílá do vězení více lidí než ostatní země. Za mřížemi ale často tráví vzhledem k závažnosti činu, který spáchali, nepoměrně dlouhou dobu, uvádí studie projektu Legal Data Hub Právnické fakulty Univerzity Karlovy. To se týká zejména recidivistů, tedy lidí, kteří páchají zločiny opakovaně. Například pokud zloděj něco ukradne poprvé, může jít do vězení na dva roky, ale také vůbec, protože dostane jen podmíněný trest. V momentě, kdy něco ukradne podruhé, už ale dostane minimálně půlroční vězení, v nejhorším případě tříletý trest.
Studie nyní přišla s návrhem, jak přispět k řešení problému - zcela zrušit speciální tresty pro recidivisty. "Jsou nevhodné, jelikož principem moderního trestního práva je trestat primárně za trestný čin, nikoliv za to, jaký život pachatel vedl. Ačkoliv je namístě recidivisty trestat o něco přísněji, stanovovat speciální trestní sazby pro recidivisty není ani spravedlivé, ani efektivní," stojí ve studii.
Zrušením těchto speciálních trestních sazeb by soudy u čtyřech nejčastějších skupin trestných činů, zejména krádeží, uložily ročně podle studie o 1 850 let nepodmíněných trestů odnětí svobody méně. "Stát by snížil vězeňskou populaci přibližně o desetinu a ročně by tím ušetřil zhruba jednu miliardu korun," uvedli autoři studie.
Několik stovek lidí ročně chodí za mříže za malé krádeže, říká autor
Základní problém současného systému podle autora studie Jakuba Drápala tkví v tom, že při trestání recidivistů zákony nestanovují spodní hranici škody. Může se tak stát, že zloděj dostane za svůj druhý prohřešek zásadně horší trest i v případě, že spáchá méně závažný čin, který by byl jinak hodnocený jen jako přestupek, protože způsobil škodu jen do deseti tisíc korun.
"Minimálně několik stovek lidí ročně odsoudí za krádeže se škodou do tisíce korun. Soudy odsuzují pachatele, kteří ukradli mražená kuřecí prsa, pečivo, banánek v čokoládě, žvýkačky nebo několik housek," řekl Drápal.
Tento systém podle něj dále snižuje důvěru občanů v trestní spravedlnost. Třeba ve chvíli, kdy recidivista dostane za malou krádež vyšší trest než někdo, kdo spáchal závažnější čin, jen proto, že jej zopakoval podruhé. Jmenuje například tresty za sexuální násilí nebo hospodářské zločiny.
"Lidé to pak mohou posuzovat tak, že někdo, kdo dotačním podvodem okrade stát na desítkách milionů korun, vyvázne s méně citelným trestem než pachatel velmi málo závažné trestné činnosti, který je ale recidivista," uvedl Drápal.
Při zrušení vyšších sazeb pro recidivisty by podle něj nemělo hrozit, že lidé nebudou za opakování svých činů potrestáni. Soudci budou mít nadále možnost přihlédnout k trestní minulosti recidivistů a uložit jim přísnější trest v rámci běžné sazby za daný čin.
Závěr studie podpořila také Eva Krulichová ze Sociologického ústavu Akademie věd, která se problematikou vězeňství a trestů zabývá. "Nicméně jak upozorňuje sám autor, přesný dopad změny nelze přesně určit, protože lze mimo jiné předpokládat, že soudci budou vždy rozlišovat mezi prvopachateli a recidivisty. Tím pádem budou recidivistům pravděpodobně ukládat vyšší tresty při zachování stejných trestních sazeb pro obě skupiny," upozornila.
Zrušení trestů pro recidivisty budu navrhovat, říká náměstek
Je pravděpodobné, že se návrhy studie bude v budoucnu zabývat ministerstvo spravedlnosti. Prosazovat je chce náměstek Karel Dvořák (STAN). "Bylo by dobré se bavit o tom, aby v případě 'zlodějů housek' postih byl, ale aby nevedl k tomu, že jich ve vězeních bude moc nebo že tam budou na dlouhou dobu," řekl Dvořák.
Téma chce zvednout v rámci plánované pracovní skupiny ministerstva, která bude mít za úkol připravit koncepční strategii trestní politiky Česka. "Jedním z prvních výstupů bude navržení základních bodů, aby se snížil počet vězňů. A určitě budu navrhovat, aby tohle byl jeden z nich," řekl náměstek.
Mluvčí resortu Vladimír Řepka uvedl, že zmiňovanou studii bude ministerstvo brát v úvahu. "Analyzujeme možnou revizi trestní politiky s důrazem například na větší využívání alternativních trestů na úkor trestů odnětí svobody. Diskutována je například i možná dekriminalizace některých činů souvisejících s drogovou problematikou," řekl mluvčí.
Problém dlouhých trestů by chtěl řešit také poslanec a místopředseda sněmovního ústavně právního výboru Jakub Michálek (Piráti). "Některé tresty se míjí účinkem, protože lidi zavřeme do vězení, kde jsou zbytečně nebo příliš dlouho. Pak si přivyknou životu ve vězení a po propuštění hned páchají další kriminalitu," uvedl Michálek.
Další místopředseda výboru lidovec Aleš Dufek by změny v případě zrušení speciálních trestů pro recidivisty nepodpořil. "Nemyslím, že jde o správný postup. Jedná se o jeden problém vytržený z kontextu. Nemohu za účelem snižování počtu vězněných osob snižovat jeden ze základních principů trestního práva - jakousi jeho generální prevenci, a tedy ochranu obyvatelstva před kriminálními živly," uvedl Dufek.
