Praha - S přibývajícím věkem se k pravidelným denním rituálům většiny lidí přidá také polykání prášků. Už užívání pěti různých léků s sebou ale nese riziko, že kombinace pacientovi spíš ublíží, než pomůže. Není přitom výjimkou, že klienti domovů pro seniory za den snědí pilulek i dvakrát tolik, aniž by někdo detailně zkoumal, zda léky mezi sebou nevhodně nereagují. Změnit to mají takzvané lékové audity, které už proběhly v osmi českých domovech pro seniory a v dalších pěti se chystají.
Nápad na projekt s názvem Senior vznikl v neziskové organizaci Ústav lékového průvodce. Finančně ho podporuje Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) a odborným partnerem je tým klinických farmaceutů z Nemocnice Na Homolce, který samotné audity provádí.
"Senior je křehký, užívá spoustu léků, ale reakce jeho organismu na jejich podávání je jiná než u mladší populace," vysvětluje vedoucí týmu farmaceutů Milada Halačová.
Během loňských pěti auditů odborníci rozdali 788 doporučení, jak kombinaci léků seniorům upravit. Pouze u 54 z celkových 357 zkoumaných klientů nebyla žádná úprava nutná. V průměru obyvatelé pěti navštívených domovů užívali 8,2 léku denně. Často například ve zbytečně vysokých dávkách polykali antidepresiva.
V domovech je také běžné, že někteří klienti přes den jen polehávají, protože mají nízký tlak. Bojí se, že když vstanou, zamotá se jim hlava a upadnou. Případný úraz se pak u seniorů hojí mnohem hůře a u některých může mít i fatální následky.
O patnáct kilo a dvacet let víc
Podle Halačové přitom mohou za prohlubováním potíží stát právě léky snižující krevní tlak, často podávané v neuvážených kombinacích a ve vysokých dávkách "Tyto léky pocházejí mnohdy z doby, kdy byl pacient ještě aktivní, byl o 10 až 15 let mladší a měl třeba o 20 kilo víc. Ale rok od roku se situace mění, a proto by mělo docházet k pravidelnému přehodnocování," vysvětluje Halačová.
Odborníci během lékového auditu nahlédnou se souhlasem pacienta do jeho lékové dokumentace, posoudí, jestli se léčiva "netlučou" a zda vůbec trvají důvody pro to, aby jich senior bral tolik.
Upravená skladba pilulek může seniorům například vrátit i chuť k jídlu nebo bystrost. "Když se vysadí některý lék, tak příbuzní říkají, že maminka najednou začala lépe vnímat a není tak zmatená," doplňuje ředitelka Ústavu lékového průvodce Ivana Plechatá. S Halačovou se shoduje, že je žádoucí, aby členem týmů, které o klienty v domovech pečují, byl i odborník na skladbu léků. Taková praxe už je v západních zemích zcela běžná a autoři projektu lékových auditů chtějí přispět k jejímu zavedení i v Česku.
Červený, zelený a modrý prášek
Plechatá zdůrazňuje, že cílem projektu není pranýřování domovů. "Aby první domovy vůbec měly chuť se nám otevřít, tak jsme jim slíbili anonymitu," vysvětluje. Zatím jsou veřejně známy pouze tři domovy důchodců, které se do projektu zapojily - v Náměšti nad Oslavou, Třebíči a Onšově. Všechny zřizuje Kraj Vysočina.
"Mnoho lidí říká: já beru červený, zelený a modrý prášek a vlastně ani nevím, co to je. Je dobře, že se něco takového začalo dělat. Jistota, že berou správné léky, je pro staré lidi hodně důležitá," chválí si spolupráci s odborným týmem ředitel Domova důchodců Onšov Václav Jaroš. Podle něj by se v projektu mělo pokračovat, a to na celostátní úrovni, protože jednotlivé domovy většinou nemají peníze na to, aby platily pravidelné návštěvy klinických farmaceutů.
"V tuto chvíli určitě není cílem provést lékové audity ve všech domovech pro seniory. Projekt Senior je pilotní a jeho účelem je získat základní data, která bude možné zpracovat a použít jako východiska pro případné širší využití," uvedla mluvčí Státního ústavu pro kontrolu léčiv Lucie Přinesdomová.
Náklady na lékový rozbor u dvaceti seniorů, který čtyřem odborníkům trvá zhruba 10 hodin, Ivana Plechatá vyčíslila na 15 tisíc korun. V částce je započítána i cena za přednášku pro klienty a jejich rodiny. Práci farmaceutů v uplynulých dvou letech hradil SÚKL. "V roce 2015 šlo celkem o 151 783 korun, v loňském roce pak o 311 437 korun," uvedla mluvčí Přinesdomová. Přednášky, administrativu a organizaci celého projektu pak z grantů hradil Ústav lékového průvodce. "V roce 2017 se na projektu budou v Praze podílet také samotné domovy, kde budou rozbory probíhat," dodala Plechatá.
500 domovů, 37 tisíc lůžek
V České republice je na 500 domovů pro seniory, v nich je přes 37 tisíc lůžek, která jsou téměř plně obsazená. Ředitelka Plechatá upozorňuje, že struktura obyvatel těchto domovů už je jiná než před patnácti lety. "Tehdy chodili do domovů pro seniory lidé, kteří potřebovali hlavně sociální kontakt. Ale stav dnešních klientů je nerozeznatelný od pacienta v léčebně dlouhodobě nemocných," popisuje s tím, že řada klientů se například obtížně pohybuje nebo trpí demencí.
I přesto však často platí, že se o všechny klienty domova stará pouze jeden praktický lékař, který za nimi dojíždí jen párkrát do měsíce. "Tím, že systém je nastaven tak, že v domovech u takto nemocných lidí není stabilně lékař, jsou na sestry kladeny takové požadavky, které by na ně správně kladeny být neměly," podotýká Plechatá.
Připomíná, že personál nemá dostatečné znalosti, aby dokázal odhalit, že za některými neduhy klientů může být chybná skladba léků. A nemusí to poznat ani lékař, který si třeba stovku obyvatel domova přibere k pacientům, o něž se stará ve své ordinaci. "Velmi často se pak v domovech stává, že se nežádoucí účinek řeší nasazením dalšího léku. Tomu se říká léková kaskáda," vysvětluje farmaceutka Halačová.
Úspora peněz je vedlejší
Podle ředitelky Plechaté by pravidelné vysílání farmaceutů do domovů důchodců mělo být i v zájmu státu a zdravotních pojišťoven, které by optimalizací skladby léků mohly ušetřit. Mohly by klesnout také počty hospitalizací klientů a výjezdů záchranek.
Podle mluvčí SÚKL je předčasné odhadovat, kolik by lékové audity mohly uspořit peněz. "Hlavním cílem v tuto chvíli není úspora financí, ale pomoc konkrétním osobám umístěným v domovech pro seniory. Na základě zahraničních zkušeností je ale možné předpokládat, že konzultace klinického farmaceuta v domovech pro seniory má potenciál veřejné prostředky uspořit," uvedla Přinesdomová.
Problém vidí Plechatá v tom, že zatímco zdravotní stav seniorů v domovech se zhoršil, systém péče je navzdory politickým příslibům stále stejný. I vláda Bohuslava Sobotky slibovala, že v zákoně jasně definuje pravidla a především financování péče, která je na pomezí zdravotnických a sociálních služeb.
Návrh na vládu předkládá ministerstvo práce a sociálních věcí, podílelo se na něm i ministerstvo zdravotnictví. Nově je v něm definován ošetřovatelský domov, kde se mají zdravotní a sociální služby potkávat. "Novela řeší také financování zdravotních a sociálních služeb nejen v ošetřovatelských domovech, ale také ve stávajících pobytových sociálních službách tak, aby lépe odpovídalo poskytované péči," uvedla mluvčí ministerstva zdravotnictví Štěpánka Čechová. Vláda ve středu projednání návrhu posunula o týden a je otázkou, zda ho stihne do podzimních voleb prosadit.
